Peter Jilemnický
Dunivý krok

1951 | Nakladatelství Svoboda

Děj se odehrává v černomoř. vesnici Pavlovce . Pavlovku "Velká říj. rev. teprve probudila. Zde se odehrával přímo před očima spisovatele podivuhodný a zákonitý proces přeměny vesnice starého typu ve vesnici, přecházející k novým formám života." J. pozoruje nejen boj "o rozbití starých společenských forem, o odstranění …velkých a malých vykořisťovatelů, ale i výstavbu, konstruktivní, kladný růst kolektivní, social. formy života, a to přímo na býv. příslušnících národů, které v Českosl. žily ještě v područí buržoasie". Hl. postavou rom. je Martin Tremboš. V r. 1920 bojoval proti rudým, pak bloudil několik let západním světem a poznal, že jen tvořivá práce může dát člověku pocit životní plnosti. Po návratu domů najde vesnici rozdělenou na dva tábory. Jeho otec, kulak, patří k těm, kteří se vší silou a jakýmikoli prostředky snaží rušit vznikající socialistický řád. Martin se spřátelil s čestným a uvědomělým Matoušem Repkou a postavil se otevřeně proti kulakům, otci. V boji jim pomáhá sekretář stranické organisace Zjazulin a společně s ním vyhraje pokrokový tábor volbu do sovětu, první společný osev, boj o školu. "Vykročili jste odvážně a pevně," říká v závěru rom. Zjazulin, "zvuk vašich těžkých kroků spojuje se s obrovským pochodem těch milionů, které na širokých ramenou nesou nejslavnější historii lidí a věků!" "Zuniaci krok je cele naplněn sovět. skutečností a je zároveň prvním sloven. rom. ve 20. stol., kt. je projevem ideové, bojové literatury, připravujicí příchod socialismu." Děj se odehrává v černomoř. vesnici Pavlovce . Pavlovku "Velká říj. rev. teprve probudila. Zde se odehrával přímo před očima spisovatele podivuhodný a zákonitý proces přeměny vesnice starého typu ve v…esnici, přecházející k novým formám života." J. pozoruje nejen boj "o rozbití starých společenských forem, o odstranění velkých a malých vykořisťovatelů, ale i výstavbu, konstruktivní, kladný růst kolektivní, social. formy života, a to přímo na býv. příslušnících národů, které v Českosl. žily ještě v područí buržoasie". Hl. postavou rom. je Martin Tremboš. V r. 1920 bojoval proti rudým, pak bloudil několik let západním světem a poznal, že jen tvořivá práce může dát člověku pocit životní plnosti. Po návratu domů najde vesnici rozdělenou na dva tábory. Jeho otec, kulak, patří k těm, kteří se vší silou a jakýmikoli prostředky snaží rušit vznikající socialistický řád. Martin se spřátelil s čestným a uvědomělým Matoušem Repkou a postavil se otevřeně proti kulakům, otci. V boji jim pomáhá sekretář stranické organisace Zjazulin a společně s ním vyhraje pokrokový tábor volbu do sovětu, první společný osev, boj o školu. "Vykročili jste odvážně a pevně," říká v závěru rom. Zjazulin, "zvuk vašich těžkých kroků spojuje se s obrovským pochodem těch milionů, které na širokých ramenou nesou nejslavnější historii lidí a věků!" "Zuniaci krok je cele naplněn sovět. skutečností a je zároveň prvním sloven. rom. ve 20. stol., kt. je projevem ideové, bojové literatury, připravujicí příchod socialismu."

Stav

Velmi dobrý

razítko původního majitele na titulní stránce

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	257
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Zdeněk Mlčoch
Překladatel:	Břetislav Truhlář
Edice:	94. svazek ed. 94. svazek ed. Lidová knihovna
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 7. 2024 16:58
Číslo položky:	903641

O autorovi

Peter Jilemnický

Peter Jilemnický byl slovenský spisovatel, novinář, učitel a komunistický politik českého původu. Narodil se v Kyšperku , ve východních Čechách. Pocházel z rodiny strojvedoucího; měl dva sourozence, bratra Jindřicha a sestru Marii. Vzdělání získal v měšťanské škole škole v Kyšperku a v Červené Vodě, potom pokračoval na Střední zemědělské škole v Chrudimi, ale maturoval na učitelském ústavu v Levicích na jižním Slovensku. Po ukončení studií pracoval jako učitel na Slovensku. V roce 1922 vstoupil do Komunistické strany Československa. V letech 1926–8 pobýval v Sovětském svazu. V roce 1927 byl přijat do sovětské komunistické strany a studoval na moskevském Státním institutu žurnalistiky. V roce 1928 se vrátil do ČSR a do r. 1929 působil spolu s E. Urxem v Moravské Ostravě v redakci Pravdy, ústředního orgánu KSČ pro Slovensko. Od roku 1936 učil ve městě Svätý Jur nedaleko Bratislavy, v roce 1939 se odstěhoval do Čech do vesnice Poříčí u Litomyšle. Do roku 1942 pak učil na vesnických školách. Jilemnický se za okupace zapojil do protifašistického boje. Byl členem ilegální komunistické odbojové organizace ve východních Čechách. Bratr Jilemnického byl v listopadu 1941 popraven. Jilemnický byl 27. října 1942 vyšetřován v Poříčí Gestapem a dalšího dne během výslechu v Pardubicích zatčen. V Pardubicích byl osm měsíců vězněn a v polovině června 1943 byl převezen do terezínské Malé pevnosti. Následně byl převezen do věznice v Litoměřicích a v říjnu odsouzen na osm let vězení. Vězení trávil v káznici Griebo u Coswigu poblíž Dessau. Na konci dubna 1945 se mu podařilo opustit tábor pod jménem jednoho polského vězně, který tam zemřel. Do Poříčí se vrátil 25. května 1945. V letech 1945–1946 byl zvolen poslancem Prozatímního Národního shromáždění za Komunistickou stranu Slovenska . V roce 1945 nastoupil...

Více od autora