Načítám...
Doprava zdarma nad 699 Kč po Česku.

Dům zelených přízraků : Akce L

František Běhounek

Milenium | 1999

Kategorie:
Štítky:

Tato kniha nyní není v nabídce. a my Vám dáme vědět, jakmile se opět objeví.

Dostupnost: Vyprodáno
Vazba: Brožovaná
Počet stran: 503
Jazyky: česky
Edice: 4. svazek ed. Století české sci-fi 1x
Vydání: Století české sci-fi (4.)
ISBN: 80-902384-8-3
Vydáno v: Chomutov
Vystaveno: čt 31. října 2019 15:00
Číslo položky: 75720

Dům zelených přízraků
Je to první čistě scifistický Běhounkův román. Původně vyšel pod názvem Případ profesora Hrona (1947), druhá, lehce přepracovaná verze byla publikována v roce 1968. Běhounek se tu přihlašuje k vernovské tradici Vynálezu zkázy: na osudu vědce, nekriticky zahleděného do svého vynálezu, varuje před zneužitím technické inovace. Příběh nepochybně vznikl pod dojmem prvního použití atomové bomby, které bylo předmětem četných diskusí. Román byl určen dospělým čtenářům a je považován za Běhounkovu nejlepší práci.

Akce L
Román tvoří kontrapunkt k Lemovým Astronautům. Vyšel v roce 1956 a byla to první česká sci-fi, která se po dlouhé době u nás objevila. Autor se tu vyznává ze svého obdivu k všemocnosti techniky. Spoléhá na ni, že vyřeší veškeré lidské problémy. Je to jeden z prvních románů světové sci-fi, v němž se objevuje motiv "terraformingu", tedy technologie, schopné vytvořit životní podmínky pozemského typu na jiných kosmických tělesech. Podobně jako Lem i Běhounek varuje před zneužitím techniky k válečným účelům. Jako varovný příklad mu slouží pozůstatky marťanské civilizace, která zničila sama sebe.

Komentáře ke knize
František Běhounek

František Běhounek byl český fyzik, akademik, profesor a spisovatel, autor odborné literatury, literatury pro mládež a science fiction. Narodil se 27. října 1898 v Praze. Studoval na reálném gymnáziu, kde maturoval roku 1916. Dále studoval na přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity a zde získal roku 1922 doktorát přírodních věd. Po absolutoriu Karlovy univerzity pokračoval ve studiu v Paříži na Sorboně a díky dvouletému stipendiu studoval rovněž radiologii, pod přímým vedením paní Marie Curie-Skłodowské. Po návratu do Československa působil na Státním radiologickém ústavu . Roku 1926 se zúčastnil, na přímou přímluvu paní Skłodowské, části výpravy Roalda Amundsena k severnímu pólu, vzducholodí Norge. Prováděl měření na Špicberkách, ale vlastního letu k pólu se ještě nezúčastnil – letěly jen jeho měřicí přístroje. Roku 1928 byl, jako specialista na kosmické záření, vědeckým členem posádky vzducholodi Italia, pod vedením generála Umberta Nobileho. Na vzducholodi Italia, jako první Čech, přeletěl nad severním pólem. Následné ztroskotání při návratu vzducholodi, několikatýdenní pobyt na ledové kře a záchranu sovětským ledoborcem Krasin, popsal v knize Trosečníci na kře ledové , později vydáno jako Trosečníci polárního moře. Kniha byla přeložena do řady světových jazyků. V roce 1929, rok po návratu z této výpravy, habilitoval na Karlově univerzitě a stal se docentem radioaktivity a atmosférické elektřiny. Nadále se zabýval vědeckou prací i psaním knih. V letech 1933–1945 vedl v Praze Státní radiologický ústav, který předtím zakládal. V letech 1936–1938 se podílel na založení observatoře atmosférické elektřiny na Štrbském plese. Po roce 1945 byl vedoucím fyzikálního oddělení Radioléčebného ústavu v Praze. Od roku 1951 vedl Onkologický ústav, který se stal o pět let později součástí Ústavu jaderné fyziky ČSAV. V roce 1953 byl zvolen členem korespondentem ČSAV. Roku 1954 získ...

Dopravu hradíme my

Objednávkám nad 699 Kč

Tituly, které jinde nenajdete

Sběratelské kusy i knižní novinky

Balíme ekologicky

A s radostí

Vykupujeme knihy

Za hotové a s vlastním odvozem

Google Logo Google Star
4.6 zákaznické recenze

Dárkové poukazy nově v nabídce.

Hledáte dárek pro náročné knihomoly?

Vybrat