Knihy
Sci-fi a Fantasy
Sci-fi
František Běhounek
Případ profesora Hrona

František Běhounek
Případ profesora Hrona : detektivní román

1947 | Nakladatelství V. Naňka

První čistě scifistický Běhounkův román. Původně vyšel pod názvem Případ profesora Hrona , druhá lehce přepracovaná verze byla publikována v roce 1968. Běhounek se tu přihlašuje k vernovské tradici Vynálezu zkázy: na osudu vědce, nekriticky zahleděného do svého vynálezu, varuje před zneužitím technické inovace. Příběh… nepochybně vznikl pod dojmem prvního použití atomové bomby, které bylo v živé paměti veřejnosti a bylo předmětem četných diskusí. Román byl určen dospělým čtenářům a je považován za Běhounkovu nejlepší práci.
V roce 1968 vyšlo k autorovým sedmdesátým narozeninám jako: Dům zelených přízraků je vědecko-fantastická detektivka, původně vydaná v r. 1947 pod názvem Případ prof. Hrona.
Šílený profesor Hron na svém zámku provádí výzkumy a pokusy v oboru atomového bádání, které vedouk první atomové pumě a jsou středem zájmu ciziny. Pomocí jeho pokusů se mu podařilo např. objevit neutronové dělo a proměňovat lidského tvora v pratvora. Celý příběh je vlastně přepisem událostí, které byly zaznamenány v deníku profesorova asistenta. První čistě scifistický Běhounkův román. Původně vyšel pod názvem Případ profesora Hrona , druhá lehce přepracovaná verze byla publikována v roce 1968. Běhounek se tu přihlašuje k vernovské tradici V…ynálezu zkázy: na osudu vědce, nekriticky zahleděného do svého vynálezu, varuje před zneužitím technické inovace. Příběh nepochybně vznikl pod dojmem prvního použití atomové bomby, které bylo v živé paměti veřejnosti a bylo předmětem četných diskusí. Román byl určen dospělým čtenářům a je považován za Běhounkovu nejlepší práci.
V roce 1968 vyšlo k autorovým sedmdesátým narozeninám jako: Dům zelených přízraků je vědecko-fantastická detektivka, původně vydaná v r. 1947 pod názvem Případ prof. Hrona.
Šílený profesor Hron na svém zámku provádí výzkumy a pokusy v oboru atomového bádání, které vedouk první atomové pumě a jsou středem zájmu ciziny. Pomocí jeho pokusů se mu podařilo např. objevit neutronové dělo a proměňovat lidského tvora v pratvora. Celý příběh je vlastně přepisem událostí, které byly zaznamenány v deníku profesorova asistenta.

Stav

Mírně opotřebená

stránky s fleky, natrhnutý hřbet

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, stránky s fleky, natrhnutý hřbet
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	233
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 11. 2025 9:16
Číslo položky:	1457942

O autorovi

František Běhounek

František Běhounek byl český fyzik, akademik, profesor a spisovatel, autor odborné literatury, literatury pro mládež a science fiction. Narodil se 27. října 1898 v Praze. Studoval na reálném gymnáziu, kde maturoval roku 1916. Dále studoval na přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity a zde získal roku 1922 doktorát přírodních věd. Po absolutoriu Karlovy univerzity pokračoval ve studiu v Paříži na Sorboně a díky dvouletému stipendiu studoval rovněž radiologii, pod přímým vedením paní Marie Curie-Skłodowské. Po návratu do Československa působil na Státním radiologickém ústavu . Roku 1926 se zúčastnil, na přímou přímluvu paní Skłodowské, části výpravy Roalda Amundsena k severnímu pólu, vzducholodí Norge. Prováděl měření na Špicberkách, ale vlastního letu k pólu se ještě nezúčastnil – letěly jen jeho měřicí přístroje. Roku 1928 byl, jako specialista na kosmické záření, vědeckým členem posádky vzducholodi Italia, pod vedením generála Umberta Nobileho. Na vzducholodi Italia, jako první Čech, přeletěl nad severním pólem. Následné ztroskotání při návratu vzducholodi, několikatýdenní pobyt na ledové kře a záchranu sovětským ledoborcem Krasin, popsal v knize Trosečníci na kře ledové , později vydáno jako Trosečníci polárního moře. Kniha byla přeložena do řady světových jazyků. V roce 1929, rok po návratu z této výpravy, habilitoval na Karlově univerzitě a stal se docentem radioaktivity a atmosférické elektřiny. Nadále se zabýval vědeckou prací i psaním knih. V letech 1933–1945 vedl v Praze Státní radiologický ústav, který předtím zakládal. V letech 1936–1938 se podílel na založení observatoře atmosférické elektřiny na Štrbském plese. Po roce 1945 byl vedoucím fyzikálního oddělení Radioléčebného ústavu v Praze. Od roku 1951 vedl Onkologický ústav, který se stal o pět let později součástí Ústavu jaderné fyziky ČSAV. V roce 1953 byl zvolen členem korespondentem ČSAV. Roku 1954 získ...

Více od autora