Knihy
Vzácné knihy
Vazby
Honoré de Balzac
Dům u pálkující kočky

Honoré de Balzac
Dům u pálkující kočky

1950 | Nakladatelství Melantrich

Desátý svazek spisů Honoré de Balzaca obsahuje román „Modesta Mignonová“ a tři povídky „Dům u pálkující kočky“, „Venkovský ples“ a „Gobseck“. Všechny jsou zařazeny ve „Scénách ze života soukromého“. Povídky vznikly na přelomu let 1820—1830 a patří mezi nejranější Balzacova díla, pojatá do Lidské komedie. Modesta Mignon…ová, z r. 1844, se poněkud liší svým sujetem od ostatních děl. Zůstává ale opět typickým pro autora, i když nejde ani o honbu za penězi, za šlechtickými tituly, nejde o dravý proud života, který strhuje nemilosrdně své oběti, ale o lyricko-psychologický příběh dívky a její lásky, která nekončí tragicky. Jak v této společnosti obchodníků se životem uchovat lásku čistou a neznamenanou penězi, je hlavní otázka, stejně romantická jako bude i její odpověď. „Dům u pálkující kočky“ představuje ztělesněné měšťanství, které způsobuje tragedii hrdinky, protože se jí nepodaří „oprostit se od jeho pečeti. Augustina se nedokáže přizpůsobit šlechtické ani intelektuální společnosti svého muže-malíře, ztrácí jeho lásku a porozumění a umírá, pozbývajíc jediný smysl svého života. „Venkovský ples“ ozáří svou přítomností hrdinka jiného typu. Zhýčkaná a sebevědomá obětuje svou velkou lásku za cenu vysokého titulu, který musí předcházet jménu budoucího muže. Poslední povídka „Gobseck“ dala světu klasický příklad vášně pro bohatství, jež stravuje jakýkoli lidský cit, přirozenost a stává se magickým okem každého životního gesta. Desátý svazek spisů Honoré de Balzaca obsahuje román „Modesta Mignonová“ a tři povídky „Dům u pálkující kočky“, „Venkovský ples“ a „Gobseck“. Všechny jsou zařazeny ve „Scénách ze života soukromého“. P…ovídky vznikly na přelomu let 1820—1830 a patří mezi nejranější Balzacova díla, pojatá do Lidské komedie. Modesta Mignonová, z r. 1844, se poněkud liší svým sujetem od ostatních děl. Zůstává ale opět typickým pro autora, i když nejde ani o honbu za penězi, za šlechtickými tituly, nejde o dravý proud života, který strhuje nemilosrdně své oběti, ale o lyricko-psychologický příběh dívky a její lásky, která nekončí tragicky. Jak v této společnosti obchodníků se životem uchovat lásku čistou a neznamenanou penězi, je hlavní otázka, stejně romantická jako bude i její odpověď. „Dům u pálkující kočky“ představuje ztělesněné měšťanství, které způsobuje tragedii hrdinky, protože se jí nepodaří „oprostit se od jeho pečeti. Augustina se nedokáže přizpůsobit šlechtické ani intelektuální společnosti svého muže-malíře, ztrácí jeho lásku a porozumění a umírá, pozbývajíc jediný smysl svého života. „Venkovský ples“ ozáří svou přítomností hrdinka jiného typu. Zhýčkaná a sebevědomá obětuje svou velkou lásku za cenu vysokého titulu, který musí předcházet jménu budoucího muže. Poslední povídka „Gobseck“ dala světu klasický příklad vášně pro bohatství, jež stravuje jakýkoli lidský cit, přirozenost a stává se magickým okem každého životního gesta.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

převazba, ochranný obal, bez obálky

Skladem pro e-shop

Další varianty

Stav Velmi dobrý převazba, ochranný obal, bez obálky	Skladem pro e-shop
Stav Mírně opotřebená razítko původního majitele	Skladem pro e-shop	~~79 Kč~~
Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	~~119 Kč~~

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Poznámka:	imitace pergamenu, vazba Rajman
Vazba:	pevná, převazba, ochranný obal
Počet stran:	190
Jazyk:	česky
Překladatel:	Zorka Dostálová-Dandová
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 5. 2026 11:31
Číslo položky:	1770348

O autorovi

Honoré de Balzac

Honoré de Balzac , byl francouzský spisovatel, představitel realismu a romantismu. Bývá považován za zakladatele kriticko-realistického románu. Balzacovým magnum opus je cyklus devadesáti sedmi románů a povídek pod souborným názvem Lidská komedie. Napsal však i řadu románů s dobrodružnou či fantastickou tematikou, např. Šagrénová kůže, rovněž součást Lidské komedie – v cyklu Filosofických studií. Honoré de Balzac se narodil v měšťanské rodině ve městě Tours ve francouzském departementu Indre-et-Loire. Jeho rodiči byli Bernard-François Balssa , jenž zbohatl za francouzské revoluce jako vojenský zásobovatel, a Anne-Charlotte-Laure roz. Sallambier , tedy o 32 let mladší než otec. Někdy mezi lety 1771 a 1783 dostal otec úřední povolení ke změně rodinného jména na Balzac. Honoré měl dvě sestry, Laure provdanou de Surville a Laurence provdanou de Montzaigle . Z jeho rodokmenu také vyplývá, že do manželství jeho rodičů se narodil již roku 1798 jeden chlapec, Louis Daniel Balssa , který však po necelém měsíci života zemřel. Od 22. června 1807 až do roku 1813 pobýval Honoré v internátu klášterní školy ve Vendôme, kde byl vychováván mnichy řádu oratoriánů. Později vystudoval v Paříži práva. Krátce působil jako notář, ale pak se proti vůli rodiny stal spisovatelem. Nejprve psal tzv. černé dobrodružné romány, a to pod různými pseudonymy, nejčastěji jako Horace de Saint-Aubin, které později zavrhl. Balzac vyznával politický legitimismus, byl monarchistou s celoživotními snahami proniknout do vyšší společnosti. Hojně navštěvoval pařížské salóny, například Jamese von Rothschilda. V roce 1825 například započal poměr s ovdovělou vévodkyní d'Abrantès, která byla o 15 let starší než on. Z této snahy vyplývaly i jeho neustálé finanční potíže, které se snažil řešit svou hektickou literární tvorbou (psal i romány ...

Více od autora