Stav: |
dobrý, zkosený hřbet, drobné flíčky
|
Dostupnost: |
Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 9. 5. 2024 |
Vazba: | vázaná |
Počet stran: | 247 |
Jazyky: | česky |
Edice: | Dílo Karla Poláčka 10x |
Vydání: | Vyd. 4., v Čs. spisovateli 1. |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | st 17. dubna 2024 12:22 |
Číslo položky: | 820595 |
Do protikladu k postavě bojácného a opatrnického úředníčka Syrového klade Poláček strážníka Faktora, nesnášenlivého, lakomého a nadutého majitele domu, bezohledně vykořisťujícího a terorisujícího své nájemníky. Vedle těchto ústředních postav uvádí celou galerii rázovitých figurek pražského předměstí. "Poláčkova kronika malých lidí v těžkých poměrech, která neobsahuje slova falešného ve svém naprosto spolehlivém, pevném, pracném realismu sahá mnohem dál: je to hořká kritika vlastnictví, věc plná opovržení a životního stesku zkušená; s odvahou vidět prudce, ale s talentem napsat to krátce." (M. Pujmanová.)
Karel Poláček byl český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista s židovskými kořeny. Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec Jindřich Poláček byl židovský obchodník, matka Žofie, ovdovělá Fuchsová, byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry – Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou. Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Truhlářské ulici v Praze roku 1912. Poté začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil. V Praze se Poláček při studiu pokoušel též o zaměstnání, podle svých slov však „neměl štěstí na trvalá místa“. Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl ovšem nikdy výše než na hodnost četaře. O svých zkušenostech později napsal: „Za čtyřletého vojákování jsem ‚Švejka‘ vůbec nepotkal. Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla.“. Prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí. Po návratu do ČSR nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi . Tehdy vystoupil z židovské obce. Zkušenosti z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. Zde se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými. Stal se také členem kruhu pátečníků. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20. let působil jako redaktor Tvorby, od roku 1928 pracoval v listech vydavatelství Melantrich, především v České...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem