Karel Poláček
Dům na předměstí

1949 | Nakladatelství František Borový

"Tuto humoristickou knihu je třeba brát vážněji než dobré tři čtvrtiny dnešní české produkce. Poláčkova kronika malých lidí v těžkých poměrech, která neobsahuje slova falešného ve svém naprosto spolehlivém, pevném, Pracném realismu od píky, sahá mnohem dál: je to hořká kritika vlastnictví, věc plná opovržení a životníh…o stesku, zkušená; s odvahou vidět prudce, ale s talentem napsat to krotce. Hmatatelně, zblízka. Ten policajt s vášní utiskovat, protěžovat, s žízní po moci, prcstiži a popularitě, ten zdatný muž s žáhou po zisku, ten chlap je fantastický pravdivý. Nová postava do světové literatury: esence zupáctví majetku." "Tuto humoristickou knihu je třeba brát vážněji než dobré tři čtvrtiny dnešní české produkce. Poláčkova kronika malých lidí v těžkých poměrech, která neobsahuje slova falešného ve svém naprosto spoleh…livém, pevném, Pracném realismu od píky, sahá mnohem dál: je to hořká kritika vlastnictví, věc plná opovržení a životního stesku, zkušená; s odvahou vidět prudce, ale s talentem napsat to krotce. Hmatatelně, zblízka. Ten policajt s vášní utiskovat, protěžovat, s žízní po moci, prcstiži a popularitě, ten zdatný muž s žáhou po zisku, ten chlap je fantastický pravdivý. Nová postava do světové literatury: esence zupáctví majetku."

Stav

Dobrý

až velmi dobrý, bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Poznámka:	obálka Zdenek Seydl
Vazba:	volná brož
Počet stran:	273
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Zdenek Seydl
Vydání:	3. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 10. 2025 9:28
Číslo položky:	1428055

O autorovi

Karel Poláček

Karel Poláček byl český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista s židovskými kořeny. Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec Jindřich Poláček byl židovský obchodník, matka Žofie, ovdovělá Fuchsová, byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry – Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou. Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Truhlářské ulici v Praze roku 1912. Poté začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil. V Praze se Poláček při studiu pokoušel též o zaměstnání, podle svých slov však „neměl štěstí na trvalá místa“. Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl ovšem nikdy výše než na hodnost četaře. O svých zkušenostech později napsal: „Za čtyřletého vojákování jsem ‚Švejka‘ vůbec nepotkal. Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla.“. Prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí. Po návratu do ČSR nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi . Tehdy vystoupil z židovské obce. Zkušenosti z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. Zde se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými. Stal se také členem kruhu pátečníků. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20. let působil jako redaktor Tvorby, od roku 1928 pracoval v listech vydavatelství Melantrich, především v České...

Více od autora