Milan Nápravník
Dům dýmu

2024 | Nakladatelství Petr Januš

Poezie

Dům dýmu je soubor básní v próze, na němž autor pracoval v závěrečných letech svého života a která patří nepochybně k vrcholům jeho lyriky. Skládá mozaiku znepokojivé obraznosti, prolamující se jednou do rozsáhlých reminiscenčních partií, jindy do krajiny úzkostných, existenciálně laděných vizí. Je posledním svědectvím… o proměně, jíž prošel básníkův citový a myšlenkový svět. Dům dýmu je soubor básní v próze, na němž autor pracoval v závěrečných letech svého života a která patří nepochybně k vrcholům jeho lyriky. Skládá mozaiku znepokojivé obraznosti, prolamující se jednou… do rozsáhlých reminiscenčních partií, jindy do krajiny úzkostných, existenciálně laděných vizí. Je posledním svědectvím o proměně, jíž prošel básníkův citový a myšlenkový svět.

Stav

Nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 12. 8. 2025

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	151
Jazyk:	česky
ISBN10:	8088641071
ISBN:	9788088641070
Edice:	86. svazek ed. 86. svazek ed. Próza
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 8. 2025 8:58
Číslo položky:	1326065

O autorovi

Milan Nápravník

Milan Nápravník byl český spisovatel, redaktor, sochař a fotograf, představitel surrealismu. Vystudoval reálné gymnázium v pražské Michli a poté dramaturgii na pražské FAMU . Po studiích začal spolupracovat s Československou televizí, kde se v roce 1960 stal dramaturgem redakce vysílání pro děti a mládež. Od roku 1966 byl redaktorem. Stál u zrodu televizních Večerníčků. Koncem 50. let 20. století začal spolupracovat se surrealistickým okruhem soustředěným kolem Vratislava Effenbergera. Psal básně a teoretické texty. Vystoupil na přednáškách pořádaných tímto názorovým sdružením v roce 1963 v kavárně Mánesa v Praze. Později spolupracoval s okruhem literátů a výtvarníků sdružených kolem časopisu Tvář. Po sovětské okupaci roku 1968 emigroval, nejprve do Západního Berlína, později do Francie, od roku 1970 žil v Německu, v Kolíně nad Rýnem pracoval jako rozhlasový redaktor. V 80. letech se začal živit jako malíř, sochař a umělecký fotograf ve svobodném povolání. Procestoval v té době též Indonésii, kde prováděl soukromý etnologický výzkum. Spolu s Heribertem Beckerem připravil v roce 1978 v bochumském Kunstmuseu velkou surrealistickou výstavu Imagination. Od roku 1989 žil a pracoval střídavě v Praze a Kolíně nad Rýnem.

Více od autora