Knihy
Pohádky a knihy pro mládež
Pohádky před r. 1945
Mikoláš Aleš
Druhý špalíček padesáti národních písní

Mikoláš Aleš
Druhý špalíček padesáti národních písní : Díl. 2

1912 | Nakladatelství J. Otto

Mikoláš Aleš: Druhý špalíček padesáti národních písní.
Vydal a úvod: Karel Boromejský Mádl.
Nakladatel J. Otto v Praze.
Tisk provedla "Unie" v Praze roku MDCCCCXII.

------------------------------
"Dodnes je známo 365 ilustrací písní a říkadel, kreslených od r. 1870 do r. 1911.

1. vydání ro…k 1895, soubor 24 ilustrací pod názvem: "Alešovy illustrace národních písní", vydáno o Národopisné výstavě, ve prospěch Ústřední matice školské. Vydávaly se rychle po sobě v několika vydáních.

Později je v téže úpravě vydával Josef Šváb v Praze, rovněž v několika vydáních, ve "Švábově laciné bibliotéce" jako svazeček I. pod názvem: "Mistra Mikuláše Aleše ilIustrace národních písní".

V důstojné knižní úpravě vydal je však teprve v r. 1906, K. B. Mádl u nakladatele J. Otty jako "Špalíček jednoho sta národních písní a říkadel".

Úspěchem prvého Špalíčka povzbuzen, vydal Mádl v roce 1912 "Druhý špalíček padesáti národních písní".

Nově vydalo nakladatelství Ottovo "Špalíček" až v r. 1933 a to otiskem 107 obrázků z obou dříve vydaných Špalíčků. Ve Špalíčku u Otty nebyla vydána ani polovina Alšových písní a říkadel.

Teprve ve vydání Melantricha, r. 1939, pod vžitým názvem "Špalíček národních písní a říkadel, vychází celý soubor nejhodnotnějších Alšových ilustrací k písním a říkadlům. Kresby uspořádány jsou v časovém pořadu svého vzniku."

Mikoláš Aleš: Druhý špalíček padesáti národních písní.
Vydal a úvod: Karel Boromejský Mádl.
Nakladatel J. Otto v Praze.
Tisk provedla "Unie" v Praze roku MDCCCCXII.

-------------------…-----------
"Dodnes je známo 365 ilustrací písní a říkadel, kreslených od r. 1870 do r. 1911.

1. vydání rok 1895, soubor 24 ilustrací pod názvem: "Alešovy illustrace národních písní", vydáno o Národopisné výstavě, ve prospěch Ústřední matice školské. Vydávaly se rychle po sobě v několika vydáních.

Později je v téže úpravě vydával Josef Šváb v Praze, rovněž v několika vydáních, ve "Švábově laciné bibliotéce" jako svazeček I. pod názvem: "Mistra Mikuláše Aleše ilIustrace národních písní".

V důstojné knižní úpravě vydal je však teprve v r. 1906, K. B. Mádl u nakladatele J. Otty jako "Špalíček jednoho sta národních písní a říkadel".

Úspěchem prvého Špalíčka povzbuzen, vydal Mádl v roce 1912 "Druhý špalíček padesáti národních písní".

Nově vydalo nakladatelství Ottovo "Špalíček" až v r. 1933 a to otiskem 107 obrázků z obou dříve vydaných Špalíčků. Ve Špalíčku u Otty nebyla vydána ani polovina Alšových písní a říkadel.

Teprve ve vydání Melantricha, r. 1939, pod vžitým názvem "Špalíček národních písní a říkadel, vychází celý soubor nejhodnotnějších Alšových ilustrací k písním a říkadlům. Kresby uspořádány jsou v časovém pořadu svého vzniku."

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Dobrý

zašlé desky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, zašlé desky
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	100
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 7. 2024 10:45
Číslo položky:	899925

O autorovi

Mikoláš Aleš

Mikoláš Aleš byl český malíř, kreslíř, dekoratér a ilustrátor, jedna z nejvýznamnějších osobností takzvané „Generace Národního divadla“, klasik českého umění 19. století. V ranějším období tvořil v pozdně romantickém stylu, přičemž vycházel z odkazu Josefa Mánese, později směřoval spíše k secesi. Jeho otcem byl František Aleš, písař a později městský tajemník, člen významné a zámožné mirotické rodiny, matkou Veronika Alšová, rozená Famfulová. Kvůli finančním potížím se celá rodina několikrát přestěhovala. V roce 1856 nejprve do Písku a následně do Prahy. Ani tam se však nepodařilo situaci zlepšit a Alšové se v únoru 1859 vrátili zpět do Mirotic. Kreslit začal už ve čtyřech letech. V roce 1862, podobně jako jeho dva bratři František a Jan, nastoupil na školu v Písku a v roce 1865 na gymnázium, které však pro neshody s jedním z tamních pedagogů musel opustit. Začal se učit malířem a roku 1867 vstoupil do druhé třídy písecké reálky, kde studoval až do roku 1869, kdy odjel do Prahy na Akademii výtvarných umění. Během studia si přivydělával vyučováním kreslení a drobnými ilustracemi. Jeho učiteli byli Josef Matyáš Trenkwald a Jan Swerts. V roce 1876 se zúčastnil demonstrace proti profesoru A. Woltmannovi, který během své přednášky v německém vzdělávacím klubu Concordia popřel sice existenci českého umění v době gotické a barokní; uvedl, že české umění pouze přejímalo v té době německé vzory. Čeští studenti, kteří přednášku navštívili, hlasitě protestovali a neopustili přednáškovou síň, na což profesor Woltmann reagoval vyklizením síně. Později protesty přerostly v potyčky mezi německými a českými studenty. Aleš byl potrestán několikadenním vězením a vyloučen z akademie. Po tom, co předčasně zemřeli oba jeho bratři , zemřela v roce 1869 také jeho matka. Otec se v roce 1874 znovu oženil, ale téhož roku zemřel. Protože se svou macechou se nikdy nespřátelil, zůstal ve 22 letech ...

Více od autora