Knihy
Ostatní
Humor
Jaroslav Hašek
Druhý dekameron ; Lidožroutská historie : parod...

Jaroslav Hašek
Druhý dekameron ; Lidožroutská historie : parodie, morytáty a banality : Díl 1-3

1979 | Nakladatelství Československý spisovatel

Parodie, morytáty a banality

Druhý dekameron, příznačně nazvaný Lidožroutská historie, obsahuje satiry a humoresky většinou z doby před první světovou válkou, tedy z dob starého Rakouska-Uherska. Objevuje se v nich Hašek zejména jako satirik a mystifikátor. Právě tato stránka jeho tvorby odhaluje jeo zvláštní v…ztah k umění i k době.

Na rozdíl od odsavadní satirické tradice, která se zaměřuje na zjevy partikulární a nepodstatné , je předmětem Haškova zájmu doba jako celek, v celé své institucionální, ideologické a frazeologické podobě. Východiskem není určitý úhel pohledu , ale konkrétní, živá a reální, velmi integrovaná osobnost – Hašek bohém, výsměšný šašek a mystifikátor.
Tento svazek tedy zahrnuje převážně Haškovu politickou satiru a mystifikaci. Jeho jádrem jsou portréty tehdejších politiků a veřejných činitelů z tzv. Galerie Karikatur; dále pak banality a morytáty všedního života. Východiskem zde mohou být dva seriály: Trampoty pana Tenkráta, parodující soubor frazeologie a zvyklostí života rodinného, a dosud nedoceněná Historie dačická, která znázorňuje posun od banality k morytátu v prostředí typicky českého maloměsta. Parodie, morytáty a banality

Druhý dekameron, příznačně nazvaný Lidožroutská historie, obsahuje satiry a humoresky většinou z doby před první světovou válkou, tedy z dob starého Rakouska-Uhersk…a. Objevuje se v nich Hašek zejména jako satirik a mystifikátor. Právě tato stránka jeho tvorby odhaluje jeo zvláštní vztah k umění i k době.

Na rozdíl od odsavadní satirické tradice, která se zaměřuje na zjevy partikulární a nepodstatné , je předmětem Haškova zájmu doba jako celek, v celé své institucionální, ideologické a frazeologické podobě. Východiskem není určitý úhel pohledu , ale konkrétní, živá a reální, velmi integrovaná osobnost – Hašek bohém, výsměšný šašek a mystifikátor.
Tento svazek tedy zahrnuje převážně Haškovu politickou satiru a mystifikaci. Jeho jádrem jsou portréty tehdejších politiků a veřejných činitelů z tzv. Galerie Karikatur; dále pak banality a morytáty všedního života. Východiskem zde mohou být dva seriály: Trampoty pana Tenkráta, parodující soubor frazeologie a zvyklostí života rodinného, a dosud nedoceněná Historie dačická, která znázorňuje posun od banality k morytátu v prostředí typicky českého maloměsta.

Obsažené svazky:

Druhý dekameron ; Lidožroutská historie : parodie, morytá... 1979 (524 s., 1. vyd.)
Procházka přes hranice, idylky z cest a jiné humoresky : (prv... 1976 (674, [6], 1. vyd.)
Reelní podnik, grotesky a mystifikace : třetí dekame... 1977 (672 s., 1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	199 Kč
Stav Dobrý oděrky	Skladem pro e-shop	79 Kč
Stav Dobrý razítko původního majitele	KOMPLET Skladem pro e-shop	119 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	524 + 674 + 672
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Josef Lada
Editor:	Arno Linke
Edice:	2, 3, 4. svazek ed. 2, 3, 4. svazek ed. Výbor z díla Jaroslava Haška, Výbor z díla J. Haška, Hašek Jaroslav: Výbor z díla, Výbor z díla sv. 4
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 10. 2025 15:47
Číslo položky:	1420510

O autorovi

Jaroslav Hašek

Jaroslav Hašek byl český spisovatel, publicista a novinář, autor druhé nejpřekládanější knihy české literatury , proslulých Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války. Rod Hašků z otcovy strany byl sedlácký a měl kořeny v jihočeských Mydlovarech. Haškův dědeček z otcovy strany, František Hašek, byl poslancem Českého zemského sněmu a později i tzv. kroměřížského sněmu. Byl rovněž účastníkem bojů na barikádách v Praze v roce 1848. Podle některých pověstí spolupracoval s Michalem Bakuninem během jeho pobytu v Čechách v roce 1849. Rod matky Kateřiny, rozené Jarešové, byl také z jižních Čech, kdy jeho děd Antonín Jareš i praděd Matěj Jareš byli knížecí schwarzenberští baštýři v Krči čp. 32. Jeho otec Josef Hašek, učitel matematiky a náboženský fanatik, předčasně zesnul na intoxikaci alkoholem. Zaháněl jím bolesti způsobené rakovinou. Chudoba pak donutila jeho matku Kateřinu se třemi dětmi stěhovat se více než patnáctkrát. Ve čtyřech letech lékař u malého Jaroslava diagnostikoval srdeční vadu a zakrnělou štítnou žlázu. Kvůli tomu Jaroslav strávil v dětství hodně času na venkově, u dědečka z matčiny strany, na tzv. Ražické baště, a to zejména se svým mladším bratrem Bohuslavem. V dětství na něho Jaroslav žárlil a několikrát se dokonce pokusil mu jako miminku ublížit. Později měli ale mimořádně silný vztah a hodně spolu pěšky cestovali. Bohuslav se upil k smrti rok po Jaroslavově úmrtí. Dětství Haškovo bylo běžné, klukovské, prodchnuté dobrodružstvími s vrstevníky a četbou Karla Maye a Julese Verna. To se však změnilo v Haškových jedenácti letech, kdy se do Lipové ulice, kde tehdy Haškovi bydleli, nastěhoval vysloužilý námořník Němeček. Dospívajícího Haška si obtočil kolem prstu, tahal z něho peníze, které Hašek i kradl doma, a začal ho vodit do hospod, včetně neblaze proslulé Jedové chýše v Apolinářské ulici, kde ho učil pít alkohol...

Více od autora