František Hečko
Dřevěná dědina : román

1953 | Nakladatelství Československý spisovatel

Románová kronika kterési slovenské vesnice v horách blízko polských hranic, zachycující její hospodářský a politický vývoj od dnů osvobození v květnu 1945 až do přítomné doby. Název neznamená pouze dřevěné chalupy a zaostalý způsob života, z něhož vesničané vyspívají až k elektrifikaci, 3. typu JZD a novým a novým vymo…ženostem socialistického hospodářství, nýbrž symbolizuje i vesnickou zatvrzelost, lpění na náboženských předsudcích, a lety živoření vypěstovanou vzájemnou nepřejícnost. Vesnická chudina, po léta záměrně udržovaná v nevědomosti reakční a protilidovou inteligencí a fanatickým farářem, který křesťanskou lásku k bližnímu jenom hlásal, po prvé poznává, jak za nového řádu komunisté vše to, co tvoří lidské štěstí, uvádějí ve skutek. Vědomí lidí se mění, dochází k otevřenému třídnímu boji, po prvé jsou přehlíženy rozdíly náboženských konfesí, selské lakomství a pýcha ustupují novým, u těchto lidí nikdy dříve neprojeveným dobrým vlastnostem a spontánnímu přesvědčení, že každý slušný, pracovitý a obětavý člověk musí dříve nebo později dospět ke komunismu. Dílo, psané metodou socialistického realismu a prostoupené rázovitým slovenským lidovým humorem, bylo poctěno státní cenou I. stupně 1952. Románová kronika kterési slovenské vesnice v horách blízko polských hranic, zachycující její hospodářský a politický vývoj od dnů osvobození v květnu 1945 až do přítomné doby. Název neznamená pouze dř…evěné chalupy a zaostalý způsob života, z něhož vesničané vyspívají až k elektrifikaci, 3. typu JZD a novým a novým vymoženostem socialistického hospodářství, nýbrž symbolizuje i vesnickou zatvrzelost, lpění na náboženských předsudcích, a lety živoření vypěstovanou vzájemnou nepřejícnost. Vesnická chudina, po léta záměrně udržovaná v nevědomosti reakční a protilidovou inteligencí a fanatickým farářem, který křesťanskou lásku k bližnímu jenom hlásal, po prvé poznává, jak za nového řádu komunisté vše to, co tvoří lidské štěstí, uvádějí ve skutek. Vědomí lidí se mění, dochází k otevřenému třídnímu boji, po prvé jsou přehlíženy rozdíly náboženských konfesí, selské lakomství a pýcha ustupují novým, u těchto lidí nikdy dříve neprojeveným dobrým vlastnostem a spontánnímu přesvědčení, že každý slušný, pracovitý a obětavý člověk musí dříve nebo později dospět ke komunismu. Dílo, psané metodou socialistického realismu a prostoupené rázovitým slovenským lidovým humorem, bylo poctěno státní cenou I. stupně 1952.

Stav

Dobrý

bez obalu, razítko původního majitele, bez obálky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, bez obalu, razítko původního majitele
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	562
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jaroslav Dvořák
Edice:	113. svazek ed. 113. svazek ed. Žatva
Vydání:	Vydání druhé, v Československém spisovateli první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 7. 2024 9:15
Číslo položky:	910388

O autorovi

František Hečko

František Hečko byl slovenský básník, spisovatel-prozaik, redaktor a publicista, manžel slovenské spisovatelky Márie Jančové. Narodil se v rodině vinohradníka a své vzdělání získal v Suché nad Parnou, Bratislavě, Košicích a v Praze. Pracoval na velkostatku a v Ústredním družstvu v Bratislavě, později byl redaktorom vícero novin a časopisů . Po skončení druhé světové války pracoval jako lidově výchovný referent v Matici slovenské, redaktor časopisů a edicí vycházejících v Matici slovenské a nakonec i šéfredaktor Matičného čítania. Působil také ve Svazu slovenských spisovatelů a v letech 1954–1956 se stal také jeho předsedou. Často sa stěhoval , nicméně pochován je na slovenském Národním hřbitově v Martině. Svoje první literární díla začal publikovat v časopisech . Je autorem básní se sociálními motivy, intimní lyriky a sociálních románů, tematicky čerpajících z prostředí vesnice a z období druhé světové války. Věnoval se také publicistické činnosti s národohospodářskou a kulturně výchovnou tematikou. Svojí tvorbou se řadí k literárnímu směru socialistický realismus. V tomto článku byl použit překlad textu z článku František Hečko na slovenské Wikipedii.

Více od autora