Hodnocení knihy

Děti z hliněné vesnice

Josef Sekera

Československý spisovatel | 1953

Kategorie:

Beletrie 42257x

Česká literatura 21643x

Štítky:

romány 21507x
česká próza 14893x
české romány 9478x
Romové 48x

69 Kč

Stav:	Dobrý, lehce zkosený hřbet, opotřebovaná obálka
Dostupnost:	Skladem pro e-shop
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	550
Jazyky:	česky
Edice:	104. svazek ed. Žatva 539x
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	út 23. ledna 2024 8:51
Číslo položky:	738152

Popis
Komentáře

Román o životě cikánů na Slovensku za krise r. 1933. Dějištěm je cikánská hliněná osada Okoličné na dol. toku Váhu u města Lieskové. Spojovacím motivem je činnost českého učitele, pokrokového člověka, kterého mezi cikány přivedla vůle pomáhat nejopovrhovanějším lidem a přesvědčení, že cikáni na nichž se křivdy tehdejšího společen. řádu nejvíce projevovaly, nemají daleko k civilisaci. Autor líčí učitelův marný boj s tehdejšími představiteli zemské škol. rady, kteří s rasistickým opovržením odmítali poskytnout nejzákladnější prostředky k výchově cikánských dětí, a ukazuje i dobré výsledky učitelova osamoceného úsilí. Na této ose zachycuje autor nejen způsob života a všechny znaky cikánské mentality, ale ukazuje i to, jak cikáni bolestně nesli své potupné společenské postavení a toužili po dobrém životě. Román, jehož původní náčrt vycházel na pokračování v Haló - novinách r. 1946, je první částí připravovaného celku, v jehož dalších dílech bude vylíčen život cikánů za okupace a po osvobození 1945.

Komentáře ke knize

Josef Sekera 15x

* 4. 12. 1897 † 14. 11. 1972 . Prozaik. Narodil se v rodině truhláře. Jeho synovcem je Leopold Sekera , autor dobrodružných a chlapeckých románů užívající v sešitových edicích kolektivního pseudonymu Will Mac Khiboney. – Do školy Sekera chodil ve Starkoči, v sousední Zbyslavi a v Čáslavi. Studoval na odborné tkalcovské škole v Rychnově nad Kněžnou a na její strojařské větvi v Šumperku. 1915 narukoval a po dělostřeleckém výcviku byl odvelen na italskou frontu. V armádě zůstal jako důstojník až do 1920, kdy se stal úředníkem na ředitelství Čs. státních drah v Bratislavě. Na Slovensku se spřátelil s Karlem Plickou, Fraňo Kráľem, Petrem Jilemnickým a dalšími levicovými intelektuály a zapojil se do činnosti bratislavské pobočky Družstevní práce. Na začátku 30. let byl jedním z organizátorů pokusu o vydávání literární revue a knižní edice Stan v Břeclavi. 1939 byl přeložen do Prahy, 1945–49 působil jako vedoucí referent na ministerstvu dopravy a techniky. Od 1950 spisovatel ve svobodném povolání. 1953–56 byl tajemníkem SČSS; zastával i jiné funkce . Na sklonku života byl předsedou Českého literárního fondu a aktivně se podílel na ustavení normalizačního SČS.