Knihy
Vzácné knihy
Bibliofilie
Otokar Březina
Dopisy Otokara Březiny

Otokar Březina
Dopisy Otokara Březiny I - Františku Bauerovi

1929 | Nakladatelství František Borový

Dopisy O. Březiny výtvarníkovi Františku Bílkovi. Příloha: faksimile dopisů. Dopisy O. Březiny výtvarníkovi Františku Bílkovi. Příloha: faksimile dopisů.

Součástí souboru:

Dopisy Otokara Březiny [pseud.] 1929 (3 sv)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý číslováno, celokožená, zdobná, se zlacením, zlacená horní ořízka, ochranný obal, bez obálky	Skladem pro e-shop	1 199 Kč
Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	~~199 Kč~~ 159 Kč
Stav Mírně opotřebená potrhaná obálka	Skladem pro e-shop	89 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	273 , 9 nečíslovaných listů obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	Paměti : knihovna literárních vzpomínek a korespondence
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 10. 2024 13:35
Číslo položky:	1031702

O autorovi

Otokar Březina

Otokar Březina, vlastním jménem Václav Jebavý , byl český básník a spisovatel, představitel symbolismu. Ovlivnil vývoj české poezie ve 20. století. Narodil se 13. září 1868 v Počátkách č. p. 224 manželům Ignáci Jebavému a jeho manželce Kateřině, rozené Fákové. Pokřtěn byl jako Václav Ignác Jebavý. Otec byl již potřetí ženat a syn Václav vyrůstal jako jediné dítě starších rodičů . Po základní školní docházce v Počátkách přestoupil v roce 1883 na reálku v Telči. Zúčastnil se zde kulturního života a maturoval v roce 1887. Byl spolužákem a spolubydlícím Františka Bauera-Martinkovského. Po maturitě se stal učitelem v Jinošově u Náměště nad Oslavou. V tomto období začíná jeho osamělost a také korespondence s Annou Pammrovou, se kterou si celý život dopisoval. V roce 1888 získal doplňkovou maturitu na učitelském ústavu v Praze a působil v letech 1888–1901 v Nové Říši. Oba rodiče mu umřeli během jednoho týdne, v únoru 1890 a v Nové Říši žil osaměle; věnoval se studiu jazyků, filozofie a vlastní tvorbě. V roce 1894 složil v Soběslavi učitelskou zkoušku pro měšťanské školy, na kterých učil od roku 1901 v Jaroměřicích nad Rokytnou. Od roku 1914 učil se sníženým úvazkem, od roku 1919 až do penzionování měl tvůrčí dovolenou. Roku 1925 odešel definitivně do penze. Roku 1929 zemřel na vrozenou srdeční vadu. Je pochován v Jaroměřicích nad Rokytnou. Náhrobek vytvořil Březinův přítel, sochař František Bílek. Bezprostředně po jeho smrti vyšla celá řada vzpomínkových knih, z nichž nejproslulejší je Mé svědectví o Otokaru Březinovi. Napsal ji jeden z mála Březinových blízkých přátel po dobu více než třiceti let, Jakub Deml; po vydání vyvolala publikace řadu polemik. Březina psal hlavně prózu – opouští anekdotickou linii, v jeho tvorbě převládá naturalismus, základními motivy toho...

Více od autora