Knihy
Literatura faktu
Milada Horáková
Dopisy Milady Horákové

Milada Horáková, Milada Horáková
Dopisy Milady Horákové

2007 | Nakladatelství Ministerstvo obrany České republiky - AVIS

Faksimile jedenácti dopisů napsaných Miladou Horákovou krátce před vykonáním rozsudku smrti roku 1950. // Originály dopisů pro tisk zapůjčilo Národní muzeum v Praze se souhlasem Jany Kánské . Přepsaný text byl ponechán v originálním znění, byly provedeny pouze dílčí úpravy gramatiky. Faksimile jedenácti dopisů napsaných Miladou Horákovou krátce před vykonáním rozsudku smrti roku 1950. // Originály dopisů pro tisk zapůjčilo Národní muzeum v Praze se souhlasem Jany Kánské . Přepsaný… text byl ponechán v originálním znění, byly provedeny pouze dílčí úpravy gramatiky.

Stav

Dobrý

lehké oděrky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, lehké oděrky
Vazba:	volné listy v obálce
Počet stran:	[1], 41 l
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072784358
ISBN:	9788072784356
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 10. 2024 9:58
Číslo položky:	1023204

O autorovi

Milada Horáková

Milada Horáková, rozená Králová , byla česká právnička, politička, národní demokratická socialistka a feministka, manželka zemědělského inženýra a novináře Bohuslava Horáka. Po komunistickém převratu v únoru 1948 se stala nežádoucí osobou a o dva roky později obětí justiční vraždy v důsledku jednoho z nejznámějších politických procesů v komunistickém Československu, ve kterém byla odsouzena za spiknutí proti republice. Byla jedinou ženou popravenou v rámci těchto soudních řízení. Již během studií práv na vysoké škole se Horáková zasazovala za ženská práva v Ženské národní radě. V roce 1929 vstoupila do strany národních socialistů a začala pracovat na pražském magistrátu, kde se věnovala sociálním otázkám. Během nacistické okupace byla aktivní v antifašistickém odboji, za což byla později tvrdě vyslýchána gestapem a mezi lety 1940 a 1945 vězněna. Po konci druhé světové války vstoupila do znovu obnovené národně socialistické strany a stala se poslankyní Národního shromáždění. Byla kritičkou nedemokratických tendencí komunistické strany, za což byla sledována StB a později v roce 1950 i zatčena v rámci vykonstruovaného politického procesu. Během něho byla odsouzena k trestu smrti a popravena. Narodila se na Královských Vinohradech v rodině Čeňka Krále , oddaného Masarykově myšlence, a tedy protirakouským postojům, a Anny, rozené Velíškové. Rodina na Vinohradech neměla domovské právo, příslušela do Bělče nad Orlicí. Milada měla tři sourozence, dva z nich – starší Marta a mladší Jiří – zemřeli v dětství na septickou spálu. Dospělosti se tak dožila jen o 16 let mladší sestra Věra . Po roce 1989 se do povědomí veřejnosti dostala pověst, že Milada Horáková byla ze studia na gymnáziu za Rakouska-Uherska v roce 1918 vyloučena, a to za účast na protiválečné prvomájové demonstraci, která byla středoškolákům zakázaná. Zároveň jí však byl umo...

Více od autora