René Descartes
Dopisy Alžbětě Falcké

1997 | Nakladatelství Petrov

Ve svých dopisech se Descartes dotýká centrálních otázek vlastní filosofie, takže korespondence tvoří doplněk četby jeho stěžejních prací. Dva z dopisů představují vzhledem k tradičním výkladům Descarta překvapivou formulaci Descartova distancovaného postoje k metafysice. Čtenář se tak na základě četby korespondence m…ůže seznámit s tím Descartem, který upřednostňuje žitou zkušenost před výlučně racionálními próté-filosofickými stanovisky, rozvinutými nejslavněji v jeho "Meditacích o první filosofii". Korespondence může oproti až nekriticky tradovanému obrazu Descarta motivovat změnu přístupu k jeho dílu a celkovou proměnu stanoviska k Descartově úloze při konstituci novodobého myšlení. Ve svých dopisech se Descartes dotýká centrálních otázek vlastní filosofie, takže korespondence tvoří doplněk četby jeho stěžejních prací. Dva z dopisů představují vzhledem k tradičním výkladům Desca…rta překvapivou formulaci Descartova distancovaného postoje k metafysice. Čtenář se tak na základě četby korespondence může seznámit s tím Descartem, který upřednostňuje žitou zkušenost před výlučně racionálními próté-filosofickými stanovisky, rozvinutými nejslavněji v jeho "Meditacích o první filosofii". Korespondence může oproti až nekriticky tradovanému obrazu Descarta motivovat změnu přístupu k jeho dílu a celkovou proměnu stanoviska k Descartově úloze při konstituci novodobého myšlení.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	141
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072270141
ISBN:	9788072270149
Edice:	Filosofie a světové společenství
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	27. 8. 2024 12:2
Číslo položky:	954876

O autorovi

René Descartes

René Descartes byl francouzský filosof, matematik a fyzik. Descartes , 2. pád , psáno Descartese či Descartesa, objevuje se také tvar Descarta. Základním Descartovým východiskem je metodická skepse, soustavná pochybnost zejména o datech smyslového poznání. Tímto odvážným myšlenkovým krokem dokázal podstatně změnit evropské myšlení a stát se zakladatelem: Descartes ovšem odmítá běžnou skepsi, „pochybování pro pochybování“, a pochybnost užívá jen proto, aby se dobral pravdy. Naproti tomu v životě je třeba jednat, i když naše poznání není jisté. Jako první výslovně formuloval zásady vědecké metody, významně se podílel na rozvoji matematiky a fyziky, na vytvoření číselné reprezentace geometrických objektů známé jako kartézská soustava souřadnic, na vzniku analytické geometrie a na matematizaci optiky. Descartes se narodil ve vzdělané šlechtické rodině 31. března 1596 v La Hayne, dnes Descartes, asi 40 km jižně od Tours. Jeho otec byl radou soudu v Rennes, matka brzy zemřela a nadaného, ale neduživého chlapce vychovávala jeho babička. V letech 1604 až 1612 studoval na jezuitské univerzitě v La Flèche, kde se mu dostalo důkladného vzdělání ve scholastické filosofii, matematice i ve vědách. V Rozpravě o metodě sice o užitečnosti tohoto vzdělání pochyboval, v dopise však později svému příteli tuto univerzitu vřele doporučuje. Roku 1616 získal právnické vzdělání na univerzitě v Poitiers a odešel do Paříže, kde psal různá pojednání . Protože chtěl poznat svět, odjel do Holandska, kde se seznámil s fyzikem Beeckmanem, s nímž si pak dlouho dopisoval. Roku 1617 vstoupil do vojska Mořice Oranžského, od roku 1619 bavorského kurfiřta Maxmiliána I. Bavorského, ale bitvy na Bílé hoře se zřejmě nezúčastnil. 16. listopadu 1619 měl blízko německého Ulmu noční vidění Krista, o němž si poznamenal, že v...

Více od autora