Knihy
Beletrie
Francouzská literatura
Romain Rolland
Dobrý člověk ještě žije

Romain Rolland
Dobrý člověk ještě žije - Colas Breugnon

1963 | Nakladatelství Mladá fronta

Ústřední postavou tohoto románu je Colas Breugnon, který si vždy dokáže uchovat svůj nezdolný optimismus a humor. Ti mu pak pomáhají zdolat těžké okamžiky jeho života. Děj se odehrává v Burgundsku za vlády Ludvíka XIII. Colas měl ženu, čtyři syny, dceru Martinu a mnoho vnoučat. Nebál se práce, byl společenský, chodil n…a procházky a měl velmi rád víno, prostě si užíval života. Špatné věci zaháněl svým smyslem pro humor. Dokázal tak přežít i obtížná období, například když město obléhali vojáci nebo když bylo nakaženo morem a jeho manželka na něj později zemřela, ačkoli on sám se vyléčil. Navíc mu pak vypálili dům a tak bydlel nějakou dobu u své dcery. Jenže chtěl bydlet ve vlastním a osamotě, neměl však dost peněz. Stavěl tedy sám, ale při nešťastném pádu z lešení si zlomil kotník a byl tak připoután k lůžku. To vše se stalo v průběhu jediného roku – ztratil ženu, dům i peníze. I tak si ale dokázal uchovat dobrou náladu a cítil se i dost bohatý, protože pěkné vzpomínky a jeho osobitý humor mu zůstaly.
Edice Máj,svzek 27 Ústřední postavou tohoto románu je Colas Breugnon, který si vždy dokáže uchovat svůj nezdolný optimismus a humor. Ti mu pak pomáhají zdolat těžké okamžiky jeho života. Děj se odehrává v Burgundsku za …vlády Ludvíka XIII. Colas měl ženu, čtyři syny, dceru Martinu a mnoho vnoučat. Nebál se práce, byl společenský, chodil na procházky a měl velmi rád víno, prostě si užíval života. Špatné věci zaháněl svým smyslem pro humor. Dokázal tak přežít i obtížná období, například když město obléhali vojáci nebo když bylo nakaženo morem a jeho manželka na něj později zemřela, ačkoli on sám se vyléčil. Navíc mu pak vypálili dům a tak bydlel nějakou dobu u své dcery. Jenže chtěl bydlet ve vlastním a osamotě, neměl však dost peněz. Stavěl tedy sám, ale při nešťastném pádu z lešení si zlomil kotník a byl tak připoután k lůžku. To vše se stalo v průběhu jediného roku – ztratil ženu, dům i peníze. I tak si ale dokázal uchovat dobrou náladu a cítil se i dost bohatý, protože pěkné vzpomínky a jeho osobitý humor mu zůstaly.
Edice Máj,svzek 27

Vyberte kus s kódem LETO26: 10 Kč

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 4. 8.

Další varianty

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 4. 8.	LETO26: 10 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 4. 8.
Stav Dobrý zašlé stránky	Skladem pro e-shop Odešleme do 4. 8.	LETO26: 20 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	216 , 6 nečíslovaných listů obrazových příloh
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Vladimír Suchánek
Překladatel:	Jaroslav Zaorálek
Edice:	27. svazek ed. 27. svazek ed. Máj
Vydání:	Vyd. 10., (V MF 1.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 6. 2021 15:15
Číslo položky:	200994

O autorovi

Romain Rolland

Romain Rolland byl francouzský prozaik, dramatik, hudební historik a literární kritik, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1915. Romain Rolland se narodil roku 1866 v burgundském městečku Clamecy v rodině notáře. Protože již v chlapeckém věku projevoval veliké nadání, rozhodla se roku 1880 jeho rodina přestěhovat se do Paříže, aby mohl získat co nejlepší vzdělání. Nejprve studoval na Lyceu Ludvíka Velikého. V roce 1886 se mu napotřetí podařilo udělat přijímací zkoušky na elitní školu École normale supérieure, kde až do roku 1889 studoval historii, zeměpis, filosofii a literaturu. Pak pokračoval ve studiu dva roky v Římě na École française de Rome, kde sbíral materiál pro svou dizertaci o počátcích opery v Evropě. Práce vyšla tiskem v roce 1895. V Římě se spřátelil s Malwidou von Meysenbug , která ho orientovala na německou hudbu, jíž se později zabýval celý život. V Římě pak Rolland pobýval ještě v letech 1882–1893 a byl zde literárně činný. Po návratu do Paříže učil dějiny umění na Lyceu Jindřicha IV. Od roku 1895 byl profesorem dějin umění na École normale supérieure. Roku 1904 prošla škola reformou a jedna její část byla integrována do Sorbonny. Rolland zde jako docent přednášel dějiny hudby. Současně byl hudebním kritikem; roku 1899 se stal hudebním referentem La Revue de Paris, v roce 1901 spoluzakládal Revue d´Histoire et de Critique Musicale a psal muzikologické monografie. Od roku 1912 přestal učit a věnoval se výhradně umělecké činnosti. V roce 1904 začal Rolland pracovat na svém stěžejním díle, románu Jan Kryštof, který vyšel roku 1914 a za který byl oceněn roku 1915 Nobelovou cenou „… jako projev vysoké pocty za vznešený idealismus jeho literárních prací a za sympatii a lásku k pravdě, s nimiž líčil různé typy lidí“ . Finanční částku s cenou spojenou ale Rolland z větší části věnoval na zmírnění útrap li...

Více od autora