Miloš Václav Kratochvíl
Dobrá kočka, která nemlsá : Wenceslaus Hollar Bohemus

1970 | Nakladatelství Československý spisovatel

Kniha, která v beletrizovaném pojetí zachycuje život a tvorbu významného českého kreslíře, grafika a rytce, si bere za název nadpis k umělcově portrétu kočičí hlavy, v němž je skryto i umělcovo krédo, vyznávající věrnost svépráci a svému poslání. Z knihy poznáváme dramatický život umělce, který jako chlapec prožívá tra…gické důsledky Bílé hory, jako mladý muž žije v Německu pustošeném válkou a ve věku zralosti žije v Anglii, kde se při svrženíStuartovců málem ocitá na popravišti a kde mu na morovou epidemii umírají obě děti, přičemž v umění se propracovává od povrchové podoby k obsahu jevů. Kniha, která v beletrizovaném pojetí zachycuje život a tvorbu významného českého kreslíře, grafika a rytce, si bere za název nadpis k umělcově portrétu kočičí hlavy, v němž je skryto i umělcovo krédo,… vyznávající věrnost svépráci a svému poslání. Z knihy poznáváme dramatický život umělce, který jako chlapec prožívá tragické důsledky Bílé hory, jako mladý muž žije v Německu pustošeném válkou a ve věku zralosti žije v Anglii, kde se při svrženíStuartovců málem ocitá na popravišti a kde mu na morovou epidemii umírají obě děti, přičemž v umění se propracovává od povrchové podoby k obsahu jevů.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	287 s., [12] s. obr. příl
Jazyk:	česky
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 10. 2024 12:22
Číslo položky:	1041045

O autorovi

Miloš Václav Kratochvíl

Miloš Václav Kratochvíl byl český spisovatel-prozaik, autor historické beletrie, filmový scenárista, dramaturg a pedagog. Studoval historii a archivnictví na Karlově Univerzitě. Za války pracoval v archivu. Po ní byl dramaturgem Československého státního filmu a profesorem na FAMU. Jeho syn Jan Kratochvíl byl herec, dramaturg, režisér a divadelní organizátor. Narodil se ve Vídni, kde jeho otec Václav Kratochvíl působil jako dvorní archivář. Bydlel tu do svých 14 let, pak se stal studentem malostranského gymnázia v Praze. Po jeho absolvování vystudoval na pražské filozofické fakultě obory historie a archivnictví. V roce 1928 získal doktorát a nastoupil zaměstnání v Archivu hlavního města Prahy. Když archiv Němci roku 1944 uzavřeli, pracoval krátce u firmy Nationalfilm. V letech 1945 až 1947 pracoval na Ministerstvu informací, pak se živil ve filmovém průmyslu. Byl tři roky filmovým dramaturgem a v letech 1950 až 1972 profesorem na Akademii múzických umění. V důchodu se věnoval nejen literární činnosti, v roce 1977 jej Rudé právo zařadilo mezi první signatáře Anticharty. V roce 1970 získal titul zasloužilého umělce a čtyři roky poté byl prohlášen národním umělcem. Ve 30. letech měl blízko k sociální tematice, v jeho díle se objevovaly motivy venkova, půdy. Svou prózu ozvláštňuje vnitřními monology postav, záznamy proudu představ, dokumenty v podobě dopisů a dobových kázání. Na druhou stranu jsou jeho díla poznamenána typizací postav a socialistickým realismem. V jeho dílech jsou zobrazovány nejnižší vrstvy a vyzdvihována jejich uvědomělost.

Více od autora