Luis Buñuel
Do posledního dechu

1987 | Nakladatelství Mladá fronta

Vzpomínková kniha autora nejsou paměti v běžném smyslu slova. Slavný filmový režisér, spolutvůrce úmělecké avandgardy, se v ní zpovídá ze svých lásek a nelásek, zamýšlí se nad věčnými konstantami lidského života, jako jsou láska, přátelství a smrt. Vzpomínková kniha autora nejsou paměti v běžném smyslu slova. Slavný filmový režisér, spolutvůrce úmělecké avandgardy, se v ní zpovídá ze svých lásek a nelásek, zamýšlí se nad věčnými konstantami lids…kého života, jako jsou láska, přátelství a smrt.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 45 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~79 Kč~~ 35 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	254 , 16 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Překladatel:	Aleš Pohorský, Renata Pohorská
Edice:	493. svazek ed. 493. svazek ed. Máj, Smena
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 6. 2024 15:25
Číslo položky:	867505

O autorovi

Luis Buñuel

Luis Buñuel Portolés byl španělský filmový režisér tvořící nejvíce v Mexiku a ve Francii. Je považovaný za jednu z nejvýznamnějších osobností dějin kinematografie. Jeho otec, Leonardo Buñuel González, v mládí odjel jako voják na Kubu, kde po skončení služby založil železářství, v důsledku čehož značně zbohatl. Po návratu do Španělska se ve třiačtyřiceti letech oženil s tehdy osmnáctiletou Mariou Portoles. Na jejich svatební cestě v Paříži, v hotelu Ronceray, byl Luis počat. Narodil se v Calandě, aragonské vesnici s tehdy asi pěti tisíci obyvateli, jako první z celkem sedmi sourozenců. Pár měsíců po jeho narození se rodina přestěhovala do Zaragozy, kde Luis vyrůstal ve velmi dobrých podmínkách – jeho otec patřil k nejbohatším lidem ve městě. V roce 1907 nastoupil na jezuitskou kolej Colegio del Salvador, na kterou, navzdory její přísnosti a archaické struktuře, měl poměrně dobré vzpomínky. V roce 1915 přestoupil na státní lyceum a po maturitě, roku 1917, byl na doporučení senátora dona Bertolomé Estebana přijat do madridské Studentské rezidence, kde na přání svého otce začal s inženýrským studiem agronomie. Poté, co se dozvěděl, že v zahraničí hledají lektory španělštiny, přešel na studium literatury, filosofie a historie, protože jen tak měl naději, že bude jako lektor vybrán. V roce 1922 začaly být ve Španělsku vydávány práce Sigmunda Freuda, které v Buñuelovi okamžitě vzbudily také velký zájem o psychoanalýzu. Během doby studia si našel celou řadu nových přátel, přičemž nejbližší mu byli Federico García Lorca a Salvador Dalí. V roce 1925 byla pod záštitou Společnosti národů vytvořena organizace Societé internationale de cooperation intellectuelle a Buñuel se stal tajemníkem španělského představitele Eugenia d’Ors. V důsledku toho odjíždí do Paříže, kde se s velkým zaujetím začíná zabývat filmem. Nejenže pravidelně navštěvoval biograf, někdy až t...

Více od autora