Adina Mandlová
Dneska už se tomu směju

2004 | Nakladatelství XYZ

Někteří z nás mají ve své knihovně zařazeno některé z předchozích vydání knihy "Dneska už se tomu směju".
Ať již to první z roku 1977, které ve svém exilovém nakladatelství "Sixty-Eight Publishers" vydal Josef Škvorecký, nebo ta, která ihned po změně režimu v roce 1990 resp. 1993 zaplavila nenasycený československý …knižní trh.

Pokud si je vybavíte, zjistíte, že již dávno prošla jejich "záruční doba", a kvalita, kterou nabízejí, odpovídá rychlosti a podmínkám, ve kterých vyšla, ale zdaleka již neodpovídá potřebám dnešních čtenářů: od typografie až po reprodukce fotografií.

Zdálo se, že hvězda typu Anidy Mandlové si zaslouží vzpomínku, která by odpovídala její kráse a významu. Je zde rovněž další důvod. V archívech i pozůstalosti zůstalo mnoho nikdy nepublikovaných materiálů a fotografií, které by zůstaly široké veřejnosti, a především obdivovatelům, utajeny.

Navíc se zdálo vydavateli zajímavé zveřejnit i rozhovory Adiny Mandlové z období jejího návratu do Československa v roce 1991, kdy s nadhledem hodnotí svůj život a dopisuje tak poslední kapitolu svých memoárů... Někteří z nás mají ve své knihovně zařazeno některé z předchozích vydání knihy "Dneska už se tomu směju".
Ať již to první z roku 1977, které ve svém exilovém nakladatelství "Sixty-Eight Publishers"… vydal Josef Škvorecký, nebo ta, která ihned po změně režimu v roce 1990 resp. 1993 zaplavila nenasycený československý knižní trh.

Pokud si je vybavíte, zjistíte, že již dávno prošla jejich "záruční doba", a kvalita, kterou nabízejí, odpovídá rychlosti a podmínkám, ve kterých vyšla, ale zdaleka již neodpovídá potřebám dnešních čtenářů: od typografie až po reprodukce fotografií.

Zdálo se, že hvězda typu Anidy Mandlové si zaslouží vzpomínku, která by odpovídala její kráse a významu. Je zde rovněž další důvod. V archívech i pozůstalosti zůstalo mnoho nikdy nepublikovaných materiálů a fotografií, které by zůstaly široké veřejnosti, a především obdivovatelům, utajeny.

Navíc se zdálo vydavateli zajímavé zveřejnit i rozhovory Adiny Mandlové z období jejího návratu do Československa v roce 1991, kdy s nadhledem hodnotí svůj život a dopisuje tak poslední kapitolu svých memoárů...

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	342 s., [8] s. obr. příl
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086864065
ISBN:	9788086864068
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 6. 2024 18:42
Číslo položky:	878553

O autorovi

Adina Mandlová

Adina Mandlová, vlastním jménem Jarmila Anna Františka Marie Mandlová, v Německu známá pod pseudonymem Lil Adina , byla česká filmová a divadelní herečka. Její život byl bouřlivý. Byla krásná, inteligentní, obdivovaná. Její jméno spolehlivě plnilo sály, byla sex-symbolem 30. let 20. století. Zároveň se však jednalo o nešťastnou a psychicky nevyrovnanou ženu. Po válce byla podezřívána z kolaborantských styků s Němci. Pocházela z rodiny c. k. inspektora státních drah Jana Mandla, který po třech synech toužil po narození dívky. Již od dětství byla otcem hýčkána a podporována v uměleckých zájmech. Své zvláštní jméno dostala, protože podle jeho mínění měla předurčenou skvělou budoucnost. O její výchovu se staral výhradně otec, který ji velmi rozmazloval, všichni jí museli vykat, ale ona odpovídala tykáním. Od čtyř let hrála na klavír. V jejích osmi letech ale její otec zemřel, tím ztratila své dobré postavení a hra na klavír jí byla zakázána. Po smrti otce se rodinné poměry velice zhoršily. Matka si našla několik strýčků, kteří rodinu podporovali. To však nestačilo, a tak rodina pořádala loupežné výpravy do zahrad a polí. Mandlovi také pronajímali pokoje své vily studentům. Když bylo Adině čtrnáct let, matka si našla nového přítele. V šestnácti Adinu poslali do pařížského dívčího penzionátu, kde se naučila vařit a zdokonalila svou francouzštinu a němčinu. Po dvou letech byla z penzionátu za špatné chování vyloučena. Následně se začala věnovat herectví. Již v 16 letech si našla milence a chodila s ním po nočních barech. Ve francouzském penzionátu si našla dalšího, s nímž otěhotněla, načež absolvovala potrat. Pak se stala milenkou režiséra filmu Život je pes Huga Haase. Po roce 1939 měla vztah s Fredem Scheinerem–Svítilem, který ji později opustil, proto se pokusila o sebevraždu. Po uzdravení se vrhla do bezstarostného užívání si života, takže vznikla průpovídka „Baarová má oči mandlové a Mandlová má oči ...

Více od autora