Jarmila Glazarová
Dnes a zítra : fejetony

1952 | Nakladatelství Československý spisovatel

31 fejetonů laureátky státní ceny, uveřejňovaných v posledních 7 letech v časopisech, zachycuje prudký poválečný růst, obnovu a výstavbu Sovětského svazu a Československa. Některé z nich byly zasílány ještě ze Sovět. svazu, jiné byly psány ve vzpomínkách na ony 2 roky, které G. prožila v SSSR, některé byly inspirovány …naší cestou k socialismu. - G. líčí odjezd do Moskvy na jaře 1946, kdy v celé zemi byly ještě patrné stopy dlouhé a těžké války, popisuje Moskvu, její výstavnost, obdivuje se disciplinovanosti, dobrosrdečnosti a bodrosti Moskvičů, líčí své dojmy z oslav 1. máje a Říjnové revoluce v Moskvě, vypráví o sovět. vánocích s nadílkami Děda Mráze, o návštěvě Jasné Poljany a prohlídce domu Tolstého, o cestě do Kyjeva a j. Další fejetony jsou věnovány dojmům z varšavského kongresu obránců míru, ze sjezdu Čs. obránců dětí a záběrům z Beskydska a Ostravska, které G. poznala v době krise a kde nyní spatřuje velkou změnu v životě lidí, zvláště žen. 31 fejetonů laureátky státní ceny, uveřejňovaných v posledních 7 letech v časopisech, zachycuje prudký poválečný růst, obnovu a výstavbu Sovětského svazu a Československa. Některé z nich byly zasílány… ještě ze Sovět. svazu, jiné byly psány ve vzpomínkách na ony 2 roky, které G. prožila v SSSR, některé byly inspirovány naší cestou k socialismu. - G. líčí odjezd do Moskvy na jaře 1946, kdy v celé zemi byly ještě patrné stopy dlouhé a těžké války, popisuje Moskvu, její výstavnost, obdivuje se disciplinovanosti, dobrosrdečnosti a bodrosti Moskvičů, líčí své dojmy z oslav 1. máje a Říjnové revoluce v Moskvě, vypráví o sovět. vánocích s nadílkami Děda Mráze, o návštěvě Jasné Poljany a prohlídce domu Tolstého, o cestě do Kyjeva a j. Další fejetony jsou věnovány dojmům z varšavského kongresu obránců míru, ze sjezdu Čs. obránců dětí a záběrům z Beskydska a Ostravska, které G. poznala v době krise a kde nyní spatřuje velkou změnu v životě lidí, zvláště žen.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 45 Kč
	Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 25 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	volná brož
Počet stran:	248
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 10. 2023 13:53
Číslo položky:	663615

O autorovi

Jarmila Glazarová

Jarmila Glazarová, provdaná Podivínská, byla česká spisovatelka, laureátka Státní ceny, národní umělkyně. Byla starší ze dvou dcer úředníka Gottharda Glazara a jeho manželky Gabriely, rozené Proboštové . Od roku 1902 byla rodina policejně hlášena na Královských Vinohradech . Brzy jí zemřeli rodiče; matka zemřela 17. 2. 1916), otec s dcerami se odstěhoval do Hořic, kde roku 1917 též zemřel. Jarmila Glazarová a její mladší sestra Irena se uchytily v internátní hospodářské a hospodyňské škole v Klimkovicích ve Slezsku, která fungovala za války jako lazaret. Po ukončení války a obnovení školy ji Jarmila Glazarová v letech 1919–1921 vychodila. V roce 1922 se provdala za MUDr. Josefa Podivínského , lékaře v Klimkovicích, o 29 let staršího. Život s dr. Podivínským později popsala v knize Roky v kruhu. Manžel zemřel náhle, na mrtvici a Jarmila Glazarová se přestěhovala do Prahy. Po přestěhování do Prahy se Jarmila Glazarová nejprve živila jako telefonistka a písařka. V roce 1935 začala pracovat na Rocích v kruhu, ve kterých vypisovala historii svého manželství, aniž by zpočátku měla literární ambice. Již první vydání této prvotiny v roce 1936 bylo příznivě přijato a spisovatelka např. získala Baťovu literární cenu k uctění památky TGM 10 000 Kč. Úspěch jí umožnil žít jako spisovatelka z povolání. Při přípravě svých děl Chudá přadlena a Advent trávila v letech 1939–1941 několikaměsíční období v Horní Bečvě a okolí. Jako literátka se Jarmila Glazarová po 2. světové válce věnovala publicistice. V letech 1946–1948 působila jako kulturní atašé na československém velvyslanectví v Moskvě. Ve volbách roku 1954 byla zvolena za Komunistickou stranu Československa do Národního shromáždění ČSR ve volebním obvodu Praha-město. V Národním shromáždění zasedala do září 1956, kdy rezignovala a nahradila ji Alena Be...

Více od autora