Edvard Valenta
Dlouhán v okně

1967 | Nakladatelství Československý spisovatel

První Valentova detektivka, jejíž děj se odehrává ve dvou sousedících vilách v prostředí bývalých vyšších vrstev. Autor plně ovládá pravidla zvoleného žánru a dovede před čtenářem nezbytného vraha dobře ukrýt i odhalit na samém konci v osobě nejméně předpokládané. Druhé vydání. První Valentova detektivka, jejíž děj se odehrává ve dvou sousedících vilách v prostředí bývalých vyšších vrstev. Autor plně ovládá pravidla zvoleného žánru a dovede před čtenářem nezbytného vraha dob…ře ukrýt i odhalit na samém konci v osobě nejméně předpokládané. Druhé vydání.

s kódem LETO26: 34 Kč

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	234
Jazyk:	česky
Edice:	Spirála
Vydání:	Vyd. 2.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 10. 2024 10:51
Číslo položky:	1037139

O autorovi

Edvard Valenta

Edvard Valenta byl český prozaik, básník a publicista. Edvard Valenta se narodil 22. ledna 1901 v rodině prostějovského zubního lékaře MUDr. Antonína Valenty. V matrice je zapsán jako Eduard, křestní jméno Edvard přijal později. Otec pocházel ze vsi Roštína u Kroměříže, matka z podnikatelské rodiny Chmelařů. V roce 1903 mu nejprve zemřel na souchotiny otec, o čtyři roky později na tutéž nemoc i matka. Spolu se sestrami se ho ujal strýc František Kovářík , v té době spolumajitel prostějovské firmy F. a J. Kovařík , politik a předválečný ministr. Edvard Valenta maturoval v roce 1918 na prostějovské reálce. Ve stejné době studoval na místním gymnáziu spolu s Valentovou sestrou Olgou Jiří Wolker; s ním Valenta redigoval 2. ročník Sborníku českého studentstva na Moravě a ve Slezsku. Nedostatek lásky v pěstounské rodině, stejně tak jako sebevražda sedmnáctileté sestry Věry se zobrazují v jeho díle v některých autobiografických ohlasech. Na brněnskou techniku nastoupil Edvard Valenta na přání svého pěstouna Františka Kováříka, který očekával jeho angažovanost v prostějovském podniku. Vystudoval však pouze čtyři semestry a po příležitostných zaměstnáních nastoupil v roce 1920 do brněnské redakce Lidových novin. V Lidových novinách je působil v brněnské redakci i v olomoucké a pražské pobočce, nejprve jako stenograf, později redaktor a v závěru jako vedoucí redaktor kulturní a literární části a politický úvodníkář. Za finanční podpory Jana Antonína Bati cestoval po světě jako reportér a také J. A. Baťu doprovázel při jeho cestě po USA v roce 1939. V roce 1940 se po zákazu novinářské činnosti stal spisovatelem z povolání. V roce 1942 se přestěhoval z Prahy do Voznice u Příbrami; zde žil nejprve ve vile, kterou měl v obci pronajatu Oldřich Nový. Ke konci války, když již žil v jiném d...

Více od autora