Jiří Mahen
Divoké hnízdo : výbor z próz

1982 | Nakladatelství Československý spisovatel

Výbor z povídek, novel, ale i fejetonistických próz a pohádek, přinášející Mahenovu tvorbu od literárních začátků až po třicátá léta, je utříděn do oddílů Z časů ,,kamarádů svobody", Z moravské díže, Dvě pohádky, Rozmluvy sMěsícem, Svět ryb a osvobozené fantazie a Kolotoč života. Výbor z povídek, novel, ale i fejetonistických próz a pohádek, přinášející Mahenovu tvorbu od literárních začátků až po třicátá léta, je utříděn do oddílů Z časů ,,kamarádů svobody", Z moravské díže, …Dvě pohádky, Rozmluvy sMěsícem, Svět ryb a osvobozené fantazie a Kolotoč života.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 3. 7. 2025

	Stav Dobrý	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 3. 7. 2025	59 Kč
	Stav Dobrý lehce zašlá obálka	Skladem pro e-shop	39 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	293
Jazyk:	česky
Edice:	49. svazek ed. 49. svazek ed. Slunovrat. Malá řada
Vydání:	Vyd. v tomto celku 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 3. 2024 18:26
Číslo položky:	786023

O autorovi

Jiří Mahen

Jiří Mahen, vlastním jménem Antonín Vančura , byl český básník, novinář, dramaturg, knihovník, režisér a divadelní kritik. Narodil se v rodině čáslavského krupaře Antonína Vančury a jeho manželky Elišky, rozené Chobotové. Pokřtěn byl jako Antonín Václav Josef Vančura. Rodina se v roce 1897 přestěhovala do Dubé, kde navštěvoval německou měšťanskou školu. Gymnázium studoval v Čáslavi a Mladé Boleslavi, kde roku 1902 maturoval. Již v té době se podílel na přípravě studentských časopisů, spolu se svým přítelem Rudolfem Těsnohlídkem. Dědové Vladislava Vančury a Jiřího Mahena byli bratři. Svůj rod odvozovali od zemanů Vančurů z Řehnic; tento původ inspiroval Vančuru k napsání Markéty Lazarové. Mahena inspirovala historie rodu ke hře Mrtvé moře o selské rebelii na Čáslavsku, kde byl předobrazem jeho praděd Jan Vančura. V obtížných finančních podmínkách i se zdravotními problémy studoval v Praze filozofickou fakultu, obory čeština a němčina. Spolupracoval s anarchistickým časopisem Nový kult a časopisem Moderní život, který byl tiskovým orgánem uměleckého spolku Syrinx. Seznámil se tak především s okruhem umělců scházejících se ve vile S. K. Neumanna, jako byl František Gellner, Jaroslav Hašek či Fráňa Šrámek. Státní závěrečnou zkoušku nesložil a v letech 1907–1910 učil jako suplent na reálce v Hodoníně a poté na obchodní škole v Přerově. Roku 1910 se přestěhoval do Brna, kde působil po zbytek života. V letech 1909–1919 byl redaktorem Lidových novin; odsud přešel do deníku Svoboda, v němž byl zaměstnán do roku 1936. V letech 1918–1920 působil jako dramaturg Národního divadla Brno. Od roku 1921 byl knihovníkem, později ředitelem tehdejší Veřejné knihovny města Brna. Dne 6. října 1919 v Brně uzavřel občanský sňatek s Karlou Haselmannovou . Manželství bylo bezdětné. Podle odkazu vdovy je dnes ve vilce, kde žili, knihovna a Mahenův památník. O svém manželství napsala vzpomínkovou k...

Více od autora