F. X Šalda, Zdeněk Nejedlý
Dítě : Komedie o 3 jednáních

1954 | Nakladatelství Orbis

V díle předního českého kritika, básníka a prozaika, který přes určité omyly a okliky ve svém vývoji byl statečným strážcem pokrokové české kultury v letech předmnichovské republiky, je jeho satirická komedie "Dítě", napsaná roku 1922 a r. 1924 poctěná státní cenou, ostrou kritikou mravně rozvraceného měsťáctví i předz…věstí prvních vítězství lidových mas, základní společenský konflikt doby vykreslil Šalda v příběhu z bohaté průmyslnické rodiny, jejíž podnikatelská sláva je již v úpadku a v které se matka - "průmyslová imperialistka" snaží zlým, cynickým a brutálním ovládáním členů rodiny udržet své dobyté posice a dřívější lesk. Proti dravčímu okolí nezmůže nic idealistický odpor jejího mladšího syna, názorově rozviklaného umělce, ani ironie jejího švagra, poctivého inteligenta, z jehož vynálezů vyrostlo jmění rodiny. Až teprve v boji o nemanželské dítě jejich služebné, kterou paní domu cynicky nutí k potratu, nabývají oba síly k rozchodu se starým světem a nacházejí své místo mezi lidem. V díle předního českého kritika, básníka a prozaika, který přes určité omyly a okliky ve svém vývoji byl statečným strážcem pokrokové české kultury v letech předmnichovské republiky, je jeho satirická… komedie "Dítě", napsaná roku 1922 a r. 1924 poctěná státní cenou, ostrou kritikou mravně rozvraceného měsťáctví i předzvěstí prvních vítězství lidových mas, základní společenský konflikt doby vykreslil Šalda v příběhu z bohaté průmyslnické rodiny, jejíž podnikatelská sláva je již v úpadku a v které se matka - "průmyslová imperialistka" snaží zlým, cynickým a brutálním ovládáním členů rodiny udržet své dobyté posice a dřívější lesk. Proti dravčímu okolí nezmůže nic idealistický odpor jejího mladšího syna, názorově rozviklaného umělce, ani ironie jejího švagra, poctivého inteligenta, z jehož vynálezů vyrostlo jmění rodiny. Až teprve v boji o nemanželské dítě jejich služebné, kterou paní domu cynicky nutí k potratu, nabývají oba síly k rozchodu se starým světem a nacházejí své místo mezi lidem.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	124, [2]
Jazyk:	česky
Edice:	Divadelní edice, Hry klasické
Vydání:	1. vyd. (v Orbise)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 11. 2022 10:24
Číslo položky:	437142

O autorech

F. X Šalda

Pokřtěný Franciscus Aloiysius Šalda se narodil v rodině poštovního oficiála Františka Šaldy a Marie rozené Kleinerové v Liberci. Rodina se s otcovou službou brzy přestěhovala do Čáslavi, kde František absolvoval obecnou školu a roku 1878 odjel do Prahy studovat Akademické gymnázium, bydlel tehdy u svého staršího bratra ve Vlašské ulici na Malé Straně. Po třech letech přestoupil na reálné gymnazium v Žitné ulici v Praze II. Dále studoval práva, ale studium nedokončil. V roce 1906 však obhájil na filosofické fakultě doktorát z umělecko-historické problematiky . Habilitoval se a od roku 1919 působil jako profesor románských literatur na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Vážné nervové onemocnění jej trápilo od 80. let 19. století; stálé bolesti ovlivnily také jeho kritický vztah k lidem a ke skutečnosti. Od roku 1899 mu částečné ochrnutí těla také omezovalo pohyb. Proto žil sám, kromě milostného vztahu k Růženě Svobodové bližší vztahy nenavazoval, zemřel svobodný a bezdětný. Ve své závěti učinil generálním dědicem Jedličkův ústav pro zmrzačené děti. Přál si, aby se jeho vila rozezvučela smíchem a zpěvem drobných obyvatelů.

Více od autora

Zdeněk Nejedlý

Zdeněk Nejedlý byl český historik, muzikolog, literární historik, politik a veřejný činitel. Narodil se v rodině učitele a muzikanta Romana Nejedlého, významného regionálního kulturního pracovníka v Litomyšli, který se osobně znal s tehdy začínajícím spisovatelem Aloisem Jiráskem. Tato známost později ovlivnila též jeho syna Zdeňka, který již během gymnaziálních studií projevil zájem o historii a hudbu. Vystudoval historii a estetiku na filosofické fakultě české university v Praze, byl žákem profesorů historika Jaroslava Golla, estetika a muzikologa Otakara Hostinského a Tomáše Garrigua Masaryka . Soukromě studoval hudbu u Zdeňka Fibicha. Na Univerzitě Karlově se stal ordinářem hudební vědy, habilitoval se roku 1905, od roku 1909 byl mimořádným, od roku 1919 řádným profesorem. V mládí se údajně ucházel o ruku dcery Antonína Dvořáka Otilie, která jej odmítla, což poté mělo přispět k averzi Nejedlého vůči jejímu manželi Josefu Sukovi i Dvořákovi. I když se tento příběh dostal i do tvorby Josefa Škvoreckého, není podložený prameny a tak může jít o mystifikaci. Během vysokoškolského studia v letech 1900–1902 pracoval v Archivu Národního muzea v Praze. Zájem o Bedřicha Smetanu ho přivedl do Společnosti pro postavení pomníku Bedřicha Smetany , později přeměněné ve Společnost Bedřicha Smetany. Politicky byl organizován v Masarykově realistické straně. Před první světovou válkou zasáhl do sporu o smysl českých dějin . Jeho podnětné názory sice nedospěly k ucelenějšímu závěru, zasáhly však plodným způsobem do diskuse, na jejíž krajních pólech stáli historik Josef Pekař a filozof T. G. Masaryk. Nejedlý chápal, že z hlediska historika je třeba odmítnout Masarykův názor o smyslu českých dějin, ale zároveň mu přiznal kladnou hodnotu v politickém uvědomění českého národa. V roce 1917 podepsal Nejedlý Manifest českých spisovatelů. Ihne...

Více od autora