František Všetička
Dílna Miroslava Horníčka

1999 | Nakladatelství Olomouc

Monografie je zaměřena na analýzu Horníčkova dramatického a prozaického díla, především na poetiku. V úvodu autor seznamuje čtenáře s osobností Miroslava Horníčka, zejména s jeho hereckou činností. V dalších pěti kapitolách provádí rozbor nejvýznamnějších Horníčkových textů, tj. dramat Můj strýček kauboj, A co ženy, pa…ne dvorní rado? a próz Listy z Provence, Jablko je vinno a Julius a Albert. Zvláštností této publikace je, že autor k Horníčkově tvorbě přistupuje poněkud netradičním způsobem. Nehovoří o ní povšechně, obecně, ale provádí výklad z jednoho zorného hlediska, a sice z toho, které bývá nejvíce opomíjeno. Autor knihy se snaží přiblížit podstatu Horníčkova umění, přistupuje proto k jeho dílu z hlediska tvaroslovného, usiluje se dopátrat Horníčkovy poetiky. Autorovou snahou mimo jiné je, aby nekonvenční zjev Horníčkův osvětlil pokud možno neběžným způsobem. Důraz ve své monografii proto vědomě klade na ta Horníčkova dramatická a prozaická díla, jež považuje za vrchol jeho tvorby. V závěru je uvedena bibliografie Horníčkova díla a základní literatura o jeho tvorbě. Vzhledem k tomu, že Horníček patří k těm umělcům, kteří často, ne-li nejčastěji, podávají interview, je mezi soupis jeho díla a literatury o něm vložen kusý přehled umělcových příležitostných rozhovorů. Stalo-li by se některému čtenáři, že určitý použitý pojem mu není plně jasný, je na konec práce zařazen rovněž slovníček méně častých termínů.

Monografie je zaměřena na analýzu Horníčkova dramatického a prozaického díla, především na poetiku. V úvodu autor seznamuje čtenáře s osobností Miroslava Horníčka, zejména s jeho hereckou činností. V …dalších pěti kapitolách provádí rozbor nejvýznamnějších Horníčkových textů, tj. dramat Můj strýček kauboj, A co ženy, pane dvorní rado? a próz Listy z Provence, Jablko je vinno a Julius a Albert. Zvláštností této publikace je, že autor k Horníčkově tvorbě přistupuje poněkud netradičním způsobem. Nehovoří o ní povšechně, obecně, ale provádí výklad z jednoho zorného hlediska, a sice z toho, které bývá nejvíce opomíjeno. Autor knihy se snaží přiblížit podstatu Horníčkova umění, přistupuje proto k jeho dílu z hlediska tvaroslovného, usiluje se dopátrat Horníčkovy poetiky. Autorovou snahou mimo jiné je, aby nekonvenční zjev Horníčkův osvětlil pokud možno neběžným způsobem. Důraz ve své monografii proto vědomě klade na ta Horníčkova dramatická a prozaická díla, jež považuje za vrchol jeho tvorby. V závěru je uvedena bibliografie Horníčkova díla a základní literatura o jeho tvorbě. Vzhledem k tomu, že Horníček patří k těm umělcům, kteří často, ne-li nejčastěji, podávají interview, je mezi soupis jeho díla a literatury o něm vložen kusý přehled umělcových příležitostných rozhovorů. Stalo-li by se některému čtenáři, že určitý použitý pojem mu není plně jasný, je na konec práce zařazen rovněž slovníček méně častých termínů.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 4. 8.

Další varianty

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 4. 8.	~~59 Kč~~
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 4. 8.	~~59 Kč~~

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	87 s., [48] barev. obr. příl
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071820954
ISBN:	9788071820956
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Olomouc
Vystaveno:	30. 6. 2025 12:59
Číslo položky:	1284768

O autorovi

František Všetička

František Všetička je český literární historik a teoretik, vysokoškolský pedagog a vědecký redaktor. Je též beletrista, autor románů, fejetonů a překladatel z polštiny. Vystudoval Slovanské gymnázium v Olomouci. Po maturitě v roce 1952 začal studovat obor český jazyk a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kterou absolvoval 1957 diplomovou prací Literárněteoretické názory S. K. Neumanna v 10. letech 20. století. V letech 1957–1961 učil na průmyslových školách v Uničově a v Lipníku nad Bečvou, od roku 1961 byl odborným asistentem Pedagogického institutu v Gottwaldově/Zlíně, od roku 1964 na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Titul kandidáta věd ziskal v roku 1967 prací Václav Říha, a akademický titul doktor filozofie ziskal v 1968 prací Kapitoly o kompozici. Po obhajobě habilitační práce Čtyři hlasy. O kompoziční výstavbě poezie pro děti byl od roku 1991 docentem PedF UP v Olomouci, a od 1990 až 1994 tamtéž vedoucím katedry. Souběžně byl vědeckým redaktorem řady Studia philologica při Vydavatelství UP. V roce 1997 odešel do důchodu. Jeho teoretické myšlení formoval v počátcích anglista olomoucké univerzity Ladislav Cejp, po něm pak práce ruské formální školy; výbor z těchto prací vydal v roce 1971 pod názvem Kompozice prózy. František Všetička se jako teoretik zabývá poetikou literárních děl, zejména jejich kompoziční výstavbou. Svůj zájem věnuje české literatuře v plném jejím rozsahu, od gotické poezie přes barokní lidové drama až po tvorbu současnou. Obdobně se zaměřuje na literaturu slovenskou, ruskou a polskou a na komparace mezi těmito literaturami a literaturou českou. Debutoval v roce 1949 ve Stráži lidu v Olomouci, od poloviny 50. let publikoval v časopisech Červený květ, Listy filologické, Česká literatura, Květen, Kultura, Host do domu, Zlatý máj, Plamen, Česká rusistika, Tvář, Akord, Literární noviny, Impuls, Tvar, Slovenská literatúra v Bratislavě...

Více od autora