Alfréd Rényi
Dialógy o matematike

1977 | Nakladatelství Alfa

Formou fiktivních dialogů a dopisů se vynikající maďarský matematik snaží přiblížit způsob matematického myšlení a objasnit některé filozofické otázky matematiky. Zabývá se způsoby tvoření matematických pojmů,aplikacemi matematiky, vysvětluje matematické a filozofické problémy teorie pravděpodobnosti apod. Formou fiktivních dialogů a dopisů se vynikající maďarský matematik snaží přiblížit způsob matematického myšlení a objasnit některé filozofické otázky matematiky. Zabývá se způsoby tvoření matematický…ch pojmů,aplikacemi matematiky, vysvětluje matematické a filozofické problémy teorie pravděpodobnosti apod.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Dobrý

razítka z knihovny, razítko

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, razítka z knihovny, razítko
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	139
Jazyk:	slovensky
Překladatel:	Štefan Znám
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Epsilon
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	22. 11. 2024 14:59
Číslo položky:	1066133

O autorovi

Alfréd Rényi

Alfréd Rényi byl maďarský matematik, který pracoval v oborech kombinatorika, teorie grafů, teorie čísel, ale nejvíce vynikl v teorii pravděpodobnosti. Rényi se narodil v Budapešti do rodiny maďarských Židů; jeho otec Artur Rényi byl strojní inženýr a jeho matka Barbara Alexanderová byla dcerou filozofa a literárního kritika Bernáta Alexandera. Kvůli tehdy platnému protižidovskému zákonu nemohl být přijat v roce 1939 na univerzitu, ale v roce 1940 se zapsal na Budapešťskou univerzitu. Studium dokončil v roce 1944. Byl odveden na nucené práce, z kterých utekl. V roce 1947 dokončil doktorská studia na Szegedské univerzitě, pod vedením Frigyese Riesze. V roce 1946 se oženil s Katalin Schulhofovou , rovněž matematičkou. V roce 1948 se jin narodila dcera Zsuzsanna. Po krátkém působení jako profesorský asistent v Budapešti byl v roce 1949 jmenován mimořádným profesorem na Debrecínské univerzitě. V roce 1950 založil Matematický institut Maďarské akademie věd, a řídil ho až do své smrti. Nyní nese institut jeho jméno. Rozvinul dále axiomatickou teorii pravděpodobnosti Kolmogorova.

Více od autora