Mélanie Calvat
Děvečky Boží : [Kateřina Labouréová, Melánie Calvatová, Bernadetta Soubirousová, Lucie Santosová] : z deníků a autentických zpráv o životě 4 mariánských vizionářek moderní doby

1992 | Mariánské nakladatelství

Z deníků a autentických zpráv o životě čtyř mariánských vizionářek moderní doby. Všechna čtyři mariánská zjevení o kterých je v této knize pojednáváno, byla sice svého času církví schválená, přesto nejsou závaznými články katolické věrouky. Z deníků a autentických zpráv o životě čtyř mariánských vizionářek moderní doby. Všechna čtyři mariánská zjevení o kterých je v této knize pojednáváno, byla sice svého času církví schválená, přesto ne…jsou závaznými články katolické věrouky.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (8. 6. 2026)

Další varianty

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (8. 6. 2026)	79 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (8. 6. 2026)	~~79 Kč~~ 69 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	199
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090025536
ISBN:	9788090025530
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	28. 5. 2026 8:59
Číslo položky:	1767751

O autorovi

Mélanie Calvat

Françoise Mélanie Calvatová, lidově zvaná Mathieu byla francouzská římská katolička a společně s Maximinem Giraudem vizionářka mariánského zjevení v La Salettě, které se odehrálo v 15 hodin 19. září 1846. Narodila se v Corpsu 7. listopadu 1831 v početné rodině. Otec Petr Calvat, známý především jako dřevorubec, přijímal i jinou práci, aby mohl uživit rodinu. Matka Julie Barnaudová porodila svému manželovi deset dětí. Mélanie byla čtvrtá v pořadí. Rodina byla tak chudá, že rodiče posílali občas děti žebrat. Proto také Mélanie už odmala pásávala krávy nejen sousedům, ale i v blízkém okolí. Od jara až do konce podzimu roku 1846 pracovala u Jeana-Baptisty Praa v Ablandisu, v osadě blízko La Saletty. Soused Praových se jmenoval Pierre Selme. Najmul si na jeden týden Maximina Girauda místo nemocného pasáka. Na rozdíl od Maximina byla Mélanie velmi uzavřená a málomluvná. I když obě děti bydlely v Corpsu, vzájemně se neznaly. Ani jeden z nich nemluvil francouzsky, ale pouze nářečím. Nechodily do školy, ani na náboženství. Neuměly číst, ani psát. To, co je ještě spojovalo v den zjevení, byla chudoba. Děti byly chudé nejen proto, že neměly peníze, ale především proto, že neprožily radostné dětství. Mélanie znala svůj domov a rodinu pouze v době zimních měsíců. Stále pobývala někde u cizích lidí, často spala v chlévě spolu s dobytkem, který hlídala. „Odpovídala pouze ano, nebo ne,“ řekl o ní hospodář Jean-Baptiste Pra. Když jí ale byly kladeny otázky týkající se zjevení, odpovídala ochotně a otevřeně. Čtyři roky bydlela u Sester Boží Prozřetelnosti, avšak chyběly jí schopnosti k učení. Od listopadu 1847 měla její představená obavu, že Mélanie využívá slávu, kterou jí přineslo zjevení. Proto grenobelský biskup odmítl její žádost o řeholní sliby. Nejprve se měla naučit křesťanské pokoře. V jejích hlásáních se proplétaly sny a představy s poselstvím z La Saletty. Těmito občas podivnými proroctvími se cht...

Více od autora