Vlasta Štáflová
Děvčátko Dana

1941 | Nakladatelství Jos. R. Vilímek

První z volné série pěti dívčích románů s hrdinkou Danou.

Sympatická a nezapomenutelná Dana přináší do světa dívek své veselé i romantické příběhy, v nichž s důvtipem a ctí bojuje o své místo pod sluncem. První z volné série pěti dívčích románů s hrdinkou Danou.

Sympatická a nezapomenutelná Dana přináší do světa dívek své veselé i romantické příběhy, v nichž s důvtipem a ctí bojuje o své místo p…od sluncem.

Stav

Dobrý

zkosený hřbet

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, zkosený hřbet
Vazba:	Pevná
Počet stran:	212
Jazyk:	česky
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 8. 2024 11:28
Číslo položky:	941740

O autorovi

Vlasta Štáflová

Vlasta Štáflová, rozená Košková , byla česká spisovatelka pohádek a dívčích románů, publicistka, horolezkyně a manželka Otakara Štáfla. S manželem jezdili často na horské túry do Vysokých Tater, kde její manžel namaloval mnoho obrazů a ona sama se věnovala horolezeckým výstupům v tatranských stěnách. Byla členkou slovenského horolezeckého spolku JAMES. Na Hrubé Skále lezla za druhé světové války s Joskou Smítkou. Od 1. dubna 1929 byli manželé Štáflovi nájemci chaty u Popradského plesa. Iniciovali vznik Symbolického cintorína u Popradského plesa pod západní stěnou Ostrvy, kde mají také od roku 1947 pamětní tabuli. Oba zahynuli 14. února 1945, kdy byl ateliér v Mánesově ulici 20 na Vinohradech při leteckém útoku spojeneckých letadel zasažen bombou. Je po ní pojmenována Vlastina stěna v lezecké oblasti Srbsko u Berouna a Věž Vlasty Štáflové v Příhrazských skalách v Českém ráji. Několik desetiletí se také udržel název skalní jehly Věž Vlasty ve Vysokých Tatrách, ale poté se autoři průvodců vrátili k pojmenování Ihla v Patrii. Pamětní deska manželům Štáflovým je také na domě čp. 20 v Mánesově ulici . Vlasta byla pohřbená na Olšanských hřbitovech, Otakar v rodinném hrobě v Havlíčkově Brodě. Nejvýznamnějším výstupem jejího života je cesta Štáflovka na Volí věž ve Vysokých Tatrách, kterou vylezla s Karlem Čabelkou a Ladislavem Šabatou 9. července 1935. Cesta je dodnes jedna z nejoblíbenějších v celém pohoří. Na pískovcích vylezla jako nejtěžší prvovýstup cestu Východní spára na Strubichovu věž v Hruboskalském skalním městě spolu s Vladimírem Procházkou starším 10. května 1940.

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…