Knihy
Romány pro ženy a dívky
Dívčí literatura
Vlasta Štáflová
Děvčátko Dana + Statečná Dana + Studentka Dana ...

Vlasta Štáflová
Děvčátko Dana + Statečná Dana + Studentka Dana + Kamarádka Dana + Samostatná Dana - KOMPLET

1941 | Nakladatelství Jos. R. Vilímek

Obsažené svazky:

Děvčátko Dana 1941 (212 s., 2. vyd.)
Kamarádka Dana 1941 (236, [3])
Statečná Dana 1941 (219 s., 2. vyd.)
Studentka Dana 1941 (225 s., 2. vyd.)
Samostatná Dana 1948 (227, [III], 1. vyd.)

Stav

Dobrý

první díl bez obálky, neautorská dedikace

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (19. 5. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý, první díl bez obálky, neautorská dedikace
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	212 + 236 + 219 + 225 + 227
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Miloš Novák
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 4. 2026 14:25
Číslo položky:	1729396

O autorovi

Vlasta Štáflová

Vlasta Štáflová, rozená Košková , byla česká spisovatelka pohádek a dívčích románů, publicistka, horolezkyně a manželka Otakara Štáfla. S manželem jezdili často na horské túry do Vysokých Tater, kde její manžel namaloval mnoho obrazů a ona sama se věnovala horolezeckým výstupům v tatranských stěnách. Byla členkou slovenského horolezeckého spolku JAMES. Na Hrubé Skále lezla za druhé světové války s Joskou Smítkou. Od 1. dubna 1929 byli manželé Štáflovi nájemci chaty u Popradského plesa. Iniciovali vznik Symbolického cintorína u Popradského plesa pod západní stěnou Ostrvy, kde mají také od roku 1947 pamětní tabuli. Oba zahynuli 14. února 1945, kdy byl ateliér v Mánesově ulici 20 na Vinohradech při leteckém útoku spojeneckých letadel zasažen bombou. Je po ní pojmenována Vlastina stěna v lezecké oblasti Srbsko u Berouna a Věž Vlasty Štáflové v Příhrazských skalách v Českém ráji. Několik desetiletí se také udržel název skalní jehly Věž Vlasty ve Vysokých Tatrách, ale poté se autoři průvodců vrátili k pojmenování Ihla v Patrii. Pamětní deska manželům Štáflovým je také na domě čp. 20 v Mánesově ulici . Vlasta byla pohřbená na Olšanských hřbitovech, Otakar v rodinném hrobě v Havlíčkově Brodě. Nejvýznamnějším výstupem jejího života je cesta Štáflovka na Volí věž ve Vysokých Tatrách, kterou vylezla s Karlem Čabelkou a Ladislavem Šabatou 9. července 1935. Cesta je dodnes jedna z nejoblíbenějších v celém pohoří. Na pískovcích vylezla jako nejtěžší prvovýstup cestu Východní spára na Strubichovu věž v Hruboskalském skalním městě spolu s Vladimírem Procházkou starším 10. května 1940.

Více od autora