Il'ja Grigor'jevič Èrenburg
Devátá vlna

1953 | Nakladatelství Československý spisovatel

Erenburgův nový román je široce rozvrženým obrazem Ameriky a Evropy v časovém údobí tři let od poloviny roku 1948 do května 1951. Je to dílo, které je organicky spjato nejen s oběma předchozími romány — PÁDEM PAŘÍŽE a BOUŘÍ, ale s veškerou prací Erenburga publicisty a bojovníka za mír. Rodilo se z bohatých autorových z…kušeností, založených na bezprostředním dojmu z událostí mezinárodního života. Je v něm však také zřetelně cítit satirickou jedovatost Erenburga pamfletisty, lyrický pathos Erenburga básníka, zápal novináře, jímž jsou prostoupeny všecky bojovné Erenburgovy články, zanícenost i nadšení, jímž jsou nesena jeho vystoupení na mezinárodních konferencích a kongresech. Román je zalidněn nejrůznějšími postavami, kladnými, zápornými i kolísajícími, a tato bohatost lidských osudů dává možnost širokého využití Erenburgova charakterisačního a psychologického umění. Již název mnohé napovídá. Mohutné hnutí národů na obranu míru narůstá podobně jako „devátá vlna", která je podle lidové pověry námořníků a rybářů nejsilnější a rozhodující. Proti společné vůli lidu všech zemí jsou slabé síly přípravovatelů nové světové války.

Děj románu, jehož hlavními hrdiny jsou celé národy, typisované v postavách několika jednotlivců, přenáší se z New Yorku do Jacksonu, z Paříže do Prahy, autor provází čtenáře Frankfurtem, hrdinným Fenjanem, mladým sovětským zapolárním městem Kirovskem a konečně Moskvou, hrdostí a nadějí všeho pokrokového lidstva. Sovětský člověk vystupuje v Erenburgově románě jako představitel nového světa. Na rozdíl od lidí Západu, pronásledovaných utkvělou a záměrně udržovanou hrozbou atomové bomby a nové války, mají tito sovětští lidé veliký životní cíl: bojují za štěstí lidstva.

A tomuto boji je také zasvěcen Erenburgův román. Erenburgův nový román je široce rozvrženým obrazem Ameriky a Evropy v časovém údobí tři let od poloviny roku 1948 do května 1951. Je to dílo, které je organicky spjato nejen s oběma předchozími romány… — PÁDEM PAŘÍŽE a BOUŘÍ, ale s veškerou prací Erenburga publicisty a bojovníka za mír. Rodilo se z bohatých autorových zkušeností, založených na bezprostředním dojmu z událostí mezinárodního života. Je v něm však také zřetelně cítit satirickou jedovatost Erenburga pamfletisty, lyrický pathos Erenburga básníka, zápal novináře, jímž jsou prostoupeny všecky bojovné Erenburgovy články, zanícenost i nadšení, jímž jsou nesena jeho vystoupení na mezinárodních konferencích a kongresech. Román je zalidněn nejrůznějšími postavami, kladnými, zápornými i kolísajícími, a tato bohatost lidských osudů dává možnost širokého využití Erenburgova charakterisačního a psychologického umění. Již název mnohé napovídá. Mohutné hnutí národů na obranu míru narůstá podobně jako „devátá vlna", která je podle lidové pověry námořníků a rybářů nejsilnější a rozhodující. Proti společné vůli lidu všech zemí jsou slabé síly přípravovatelů nové světové války.

Děj románu, jehož hlavními hrdiny jsou celé národy, typisované v postavách několika jednotlivců, přenáší se z New Yorku do Jacksonu, z Paříže do Prahy, autor provází čtenáře Frankfurtem, hrdinným Fenjanem, mladým sovětským zapolárním městem Kirovskem a konečně Moskvou, hrdostí a nadějí všeho pokrokového lidstva. Sovětský člověk vystupuje v Erenburgově románě jako představitel nového světa. Na rozdíl od lidí Západu, pronásledovaných utkvělou a záměrně udržovanou hrozbou atomové bomby a nové války, mají tito sovětští lidé veliký životní cíl: bojují za štěstí lidstva.

A tomuto boji je také zasvěcen Erenburgův román.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	809
Jazyk:	česky
Překladatel:	Květa Milcová
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 11. 2024 9:57
Číslo položky:	1046028

O autorovi

Il'ja Grigor'jevič Èrenburg

V roce 1908 byl z politických důvodů uvězněn, poté uprchl a v letech 1908–1917 žil v Paříži, kde se seznámil s V. I. Leninem. Během Občanské války ve Španělsku působil jako dopisovatel sovětského tisku. Zemřel na rakovinu prostaty a močového měchýře. Počátky jeho tvorby byly ovlivněny expresionismem. Pozdější tvorbu ovlivnil symbolismus. Znal i západní, především francouzské literární prostředí. V jeho díle je patrný odpor k buržoazii, ale do socialistické tvorby se také zrovna nehrnul. Ve svých knihách líčí většinou konflikty lidského soukromí s revolucí. Je znám také díky svým aktivitám za druhé světové války. Na východní frontě působil jako novinář píšící články, jež podněcovaly nenávist ke všem Němcům bez rozdílu. Jeho textům v novinách Pravda nebo Krasnaja zvezda se říkalo "kaťuše", což byl známý sovětský ničivý raketomet. Mnoho historiků se domnívá, že krutosti, jichž se dopouštěla Rudá armáda při dobývání Německa, byly inspirovány právě těmito texty.

Více od autora