Anatolij Naumovič Rybakov
Děti Arbatu

1989 | Lidové nakladatelství

Autor byl jedním z arbatských dětí, proto některé postavy nesou autobiografické prvky. Od roku 1966 se snažil Rybakov svůj román uveřejnit, ale neúspěšně, až v roce 1987 byl uveřejněn na stránkách časopisu Družba narodov. Diskuze, která nad románem vznikla, řešila základní otázku: říkat lidem pravdu o minulosti nebo ji… ve jménu socialismu utajit? Ta část, která byla zasažena represemi, přijala dialog s nadšením a nadějemi, druhá část, v jejíž paměti převládají hrdé vzpomínky na heroické válečné a pracovní činy, se k románu obrací se skepsí. Ale mladší generace chce znát pravdu.

Arbatské děti ukazuje na nesourodou společnost, jíž spojuje jen a mládí a místo, kde žijí. V postavě Saši P. jsou soustředěny všechny epochální rysy sovětské mládeže 30.let - budovatelské nadšení, komunistické nadšení, čistota mravních zásad, víra ve stranu a Stalina. Tato mládež se přihlásila do armády a neváhala nasadit své životy. Právě tyto lidi, chápající své dějinné poslání čestně a opravdově, postihující represe, jako následek atmosféry vytvořené kultem osobnosti, v níž se daří přizpůsobovat kariéristům a demagogům. Někdy i malá patálie posloužila právě těmto lidem za zdroj pro veliký politický proces, které končilo smrtí, či vyhnanstvím na Sibiř. Protilehlým pólem mravního zla je postava Jury Šaroka, který od svého nepřátelského vztahu k sovětské vládě oportunně přechází do jejich služeb a stává se vykonavatelem represe.

Publikace obsahuje doslov Miroslava Zahrádky . Autor byl jedním z arbatských dětí, proto některé postavy nesou autobiografické prvky. Od roku 1966 se snažil Rybakov svůj román uveřejnit, ale neúspěšně, až v roce 1987 byl uveřejněn na stránkách čas…opisu Družba narodov. Diskuze, která nad románem vznikla, řešila základní otázku: říkat lidem pravdu o minulosti nebo ji ve jménu socialismu utajit? Ta část, která byla zasažena represemi, přijala dialog s nadšením a nadějemi, druhá část, v jejíž paměti převládají hrdé vzpomínky na heroické válečné a pracovní činy, se k románu obrací se skepsí. Ale mladší generace chce znát pravdu.

Arbatské děti ukazuje na nesourodou společnost, jíž spojuje jen a mládí a místo, kde žijí. V postavě Saši P. jsou soustředěny všechny epochální rysy sovětské mládeže 30.let - budovatelské nadšení, komunistické nadšení, čistota mravních zásad, víra ve stranu a Stalina. Tato mládež se přihlásila do armády a neváhala nasadit své životy. Právě tyto lidi, chápající své dějinné poslání čestně a opravdově, postihující represe, jako následek atmosféry vytvořené kultem osobnosti, v níž se daří přizpůsobovat kariéristům a demagogům. Někdy i malá patálie posloužila právě těmto lidem za zdroj pro veliký politický proces, které končilo smrtí, či vyhnanstvím na Sibiř. Protilehlým pólem mravního zla je postava Jury Šaroka, který od svého nepřátelského vztahu k sovětské vládě oportunně přechází do jejich služeb a stává se vykonavatelem represe.

Publikace obsahuje doslov Miroslava Zahrádky .

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (28. 5. 2026)

Další varianty

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (28. 5. 2026)	49 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (28. 5. 2026)	49 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (28. 5. 2026)	49 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (28. 5. 2026)	49 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (28. 5. 2026)	49 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (28. 5. 2026)	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	585
Jazyk:	česky
ISBN10:	8070220309
ISBN:	9788070220306
Překladatel:	Vlasta Tafelová
Edice:	57. svazek ed. 57. svazek ed. Proudy. Velká řada
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 8. 2025 15:52
Číslo položky:	1366468

O autorovi

Anatolij Naumovič Rybakov

Anatolij Naumovič Rybakov byl ruský spisovatel, autor částečně autobiografických antistalinistických děl jako např. Děti Arbatu a Třicátý pátý a další roky. Byl nositelem mnoha významných literárních cen, nikdy však nezískal Nobelovu cenu za literaturu. Narodil se v ukrajinském Černigově, v židovské rodině. V roce 1934 byl jako student Vysoké školy dopravní, zatčen NKVD a poslán na 3 roky do vyhnanství na Sibiři. Na rozdíl od Solženicyna tedy může referovat o podmínkách stalinismu v předválečném SSSR . Za druhé světové války byl velitelem tanku, se kterým dojel až do Berlína. Po jejím skončení psal i o protifašistickém odboji. Jeho knihy vyšly ve více než 52 zemích a byly vydány v celkovém nákladu přesahujícím 20 milionů kusů.

Více od autora