František Hlavica byl akademický malíř, ilustrátor a vysokoškolský profesor. František Hlavica se narodil ve Vsetíně. Jeho otec František Jan Hlavica byl řezbář a lidový muzikant. František Pocházel ze šesti sourozenců z nichž dva, Emil a Rudolf byli rovněž umělecky nadaní. Po absolvování obecné školy šel studovat Odbornou školu pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí. Měl se původně stát otcovým nástupcem v řezbářské dílně. Touha po malování jej však dovedla až do Prahy na malířskou akademii. V roce 1901 složil přijímací zkoušky a nastoupil do přípravky. V roce 1902 pokračoval ve studiu v malířské speciálce prof. Hanuše Schwaigera. Během studia obdržel Hlavica několikrát první cenu na žákovských výstavách Akademie a byl představen císaři Františku Josefovi I. jako nejlepší žák. V roce 1907 ukončil úspěšně studium a nastoupil na vojenskou službu jako jednoroční dobrovolník. Po návratu s vojenské služby se vydal do Itálii. Po návratu z Itálie žil střídavě v Praze a ve Vsetíně. V roce 1910 vystavoval v pražském Rudolfinu a následně obdržel stipendium na cestu do Španělska. V průběhu první světové války narukoval a převážnou část strávil na východní frontě, kde se zúčastnili bojů v zákopech. Koncem roku 1917 byl převelen do Krakova k leteckému oddílu. V roce 1918 byl jako technický důstojník poslán na italskou frontu. Byl raněn do pravé ruky a konec války strávil ve Vídni. Po válce se usadil v Brně, kde se svými bratry, patřil k vedoucím osobnostem brněnského kulturního života. Díky přátelství s Janem Masarykem procestoval Hlavica Francii a Velkou Británii. V roce 1928 byl jmenován profesorem krajinářského a figurálního kreslení na VUT v Brně. Dál jezdil na Valašsko do Nového Hrozenkova a v roce 1931 si postavil podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče chatu na "Kohútce". V roce 1938 se stal děkanem fakulty architektury a pozemního stavitelství na VUT v Brně. František Hlavica byl velmi plodný a namaloval mnoh...