František Vyčichlo: Deskriptivní geometrie

František Vyčichlo, Josef Kounovský
Deskriptivní geometrie

1959 | Nakladatelství Československé akademie věd

Elementární prostorová geometrie lineárních útvarů se základy zobrazovací metody, kde u každého druhu promítání jsou řešeny většinou jak základní úlohy polohy a metrické, tak i důležité úlohy složitější. Na těchto úlohách jsou objasněny oba úkoly prostorové geometrie - řešení prostorových úloh a jejich grafické provede…ní. Příručka je určena těm, kteří neměli možnost soustavného školního studia, a obsahuje proto látku v rozsahu bývalé střední školy. Elementární prostorová geometrie lineárních útvarů se základy zobrazovací metody, kde u každého druhu promítání jsou řešeny většinou jak základní úlohy polohy a metrické, tak i důležité úlohy složitěj…ší. Na těchto úlohách jsou objasněny oba úkoly prostorové geometrie - řešení prostorových úloh a jejich grafické provedení. Příručka je určena těm, kteří neměli možnost soustavného školního studia, a obsahuje proto látku v rozsahu bývalé střední školy.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	547
Jazyk:	česky
Edice:	Práce ČSAV. Sekce matematicko-fyzikální
Vydání:	5. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 12. 2023 14:54
Číslo položky:	715235

O autorech

František Vyčichlo

František Vyčichlo byl český matematik a pedagog. Po maturitě na pardubické reálce v roce 1923 nastoupil na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy a České vysoké učení technické v Praze. Roku 1928 dostal aprobaci pro výuku matematiky a deskriptivní geometrie pro střední školy. V roce 1929 obdržel titul doktora přírodních věd za vědeckou práci Kleinův souřadný systém v přímkové geometrii a jeho souvislost s Kummerovou plochou. V letech 1926–1930 pracoval jako asistent profesora Kloboučka na ČVUT, roku 1928 převzal přednášky po zemřelém učiteli Machytkovi. Suplování za nepřítomné učitele se věnoval i na přírodovědecké fakultě, v letech 1929–1930 absolvoval studijní pobyt na univerzitě v Göttingenu. V letech 1930–1942 vyučoval na reálce v Karlíně. Ve školním roce 1937–1938 pobýval na studijním pobytu ve Florencii, kde se zabýval geometrií, diferenciálními a integrálními rovnicemi a přednášel o konformní geometrii. V roce 1939 habilitoval na Univerzitě Karlově z matematiky a geometrie. Od roku 1942 vyučoval deskriptivní geometrii na Střední umělecko-průmyslové škole v Praze. V roce 1946 byl jmenován řádným profesorem matematiky s účinností od roku 1945 na Vysoké škole inženýrského stavitelství v Praze, kde od 1. října 1945 přednášel. Rovněž se stal přednostou I. ústavu matematiky. V roce 1950 sjednotil 10 ústavů matematiky a 2 ústavy deskriptivní geometrie do katedry matematiky. Působil jako vedoucí katedry matematiky a zároveň rektor. Přednášel rovněž na dalších vysokých školách . Zabýval se tvorbou učebnic, učebních plánů a osnov. Podílel se na reorganizaci Československé akademie věd a spolu s profesorem Ivo Babuškou na ustavení Matematického ústavu ČSAV. V roce 1956 mu byla udělena hodnost doktora fyzikálně-matematických věd. Zemřel 6. ledna 1958....

Více od autora