Václav Medek, Rudolf Piska
Deskriptivní geometrie 1

1966 | Státní nakladatelství technické literatury

První oddíl probírá jednak části planimetrie a stereometrie jako opakování a doplnění látky ze střední školy, jednak základní pojmy a vlastnosti promítání. Do druhého je zařazena Mongeova projekce. Dále jsou osvětleny základní pojmy o křivkách a plochách, řezy, vzájemné průniky mnohostěnů, ploch kuželových a válcových.… Třetí objasňuje zásady a vlastnosti axonometrických zobrazení. Poslední vysvětluje principy středového promítání a lineární perspektivy. První oddíl probírá jednak části planimetrie a stereometrie jako opakování a doplnění látky ze střední školy, jednak základní pojmy a vlastnosti promítání. Do druhého je zařazena Mongeova projekce. Dá…le jsou osvětleny základní pojmy o křivkách a plochách, řezy, vzájemné průniky mnohostěnů, ploch kuželových a válcových. Třetí objasňuje zásady a vlastnosti axonometrických zobrazení. Poslední vysvětluje principy středového promítání a lineární perspektivy.

Součástí souboru:

Deskriptivní geometrie 1966 (2 sv, 1. vyd.)

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	333
Jazyk:	česky
Edice:	Řada teoretické literatury, Řada teoretické lit.
Vystaveno:	3. 11. 2018 14:19
Číslo položky:	43802

O autorech

Václav Medek

Václav Medek byl český římskokatolický teolog, kněz, církevní historik a vysokoškolský pedagog. Středoškolské vzdělání, které zakončil maturitou v roce 1943, získal na reálném gymnáziu ve Vyškově. Ke kněžství začal studovat na Arcidiecézním bohosloveckém učilišti v Olomouci v letech 1943–1945, ve studiu pak pokračoval na Cyrillo-Methodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci, kterou zakončil v roce 1945. Na kněze byl vysvěcen v roce 1948 a začal působit v pastoraci. Doktorát teologie získal na Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích po obhájení disertační práce s názvem Dějiny Dubicka, dubického panství a sousedních vsí do roku 1918 a 15. dubna 1969 byl na olomoucké pobočce fakulty promován. V akademickém roce 1969–1970 začal externě vyučovat na Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích, pobočce v Olomouci české církevní dějiny. Náležitě byl jmenován na CMBF, pobočka Olomouc, až 23. dubna 1970 lektorem pro obor české církevní dějiny pro akademický rok 1970–1971. Jeho působení v Olomouci bylo ukončeno na konci akademického roku 1970–1971, protože byl ustanoven 29. července 1971 na CMBF v Praze se sídlem v Litoměřicích odborným asistentem pro obor české církevní dějiny. Dne 9. prosince 1971 byl jmenován tamtéž docentem pro obor církevní dějiny, od 1. září 1974 se stal vedoucím katedry historicko-právní. Dne 9. září 1975 byl jmenován profesorem pro obor církevních dějin, s účinností od 1. října 1975. V letech 1976–1978 se stal proděkanem fakulty. Zemřel 30. října 1982 v Praze. Patřil mezi kněze Sdružení katolických duchovních Pacem in terris, kterému byl nějaký čas i federálním předsedou. Časopisecké studie, zejména: Duchovní pastýř, Vlastivědný sborník Severní Morava. Příspěvky ve sbornících....

Více od autora