Egon Erwin Kisch
Der rasende Reporter

1930 | Nakladatelství Sieben-Stäbe

Svou tvorbu v těchto letech samotný Kisch charakterizuje jako literární pokusy, které mají zprostředkovat převážně přítomné situace, ukázat dobu v určitých souvislostech a především to, jak v ní lidé žijí. Řada Kischových reportáží čerpá ještě z pražského prostředí, kde působil v letech 1906-1913 a nejvíce ho zde zajím…ala problematika nejnižších společenských vrstev. Ta se konečně objevuje i v některých jeho dalších číslech, jako například v článku o bezdomovcích z prestižní londýnské čtvrti. Kisch se ovšem zabývá i německým těžkým průmyslem, možností rozpoutání války, ale i některými historickými událostmi. Svou tvorbu v těchto letech samotný Kisch charakterizuje jako literární pokusy, které mají zprostředkovat převážně přítomné situace, ukázat dobu v určitých souvislostech a především to, jak v ní lidé …žijí. Řada Kischových reportáží čerpá ještě z pražského prostředí, kde působil v letech 1906-1913 a nejvíce ho zde zajímala problematika nejnižších společenských vrstev. Ta se konečně objevuje i v některých jeho dalších číslech, jako například v článku o bezdomovcích z prestižní londýnské čtvrti. Kisch se ovšem zabývá i německým těžkým průmyslem, možností rozpoutání války, ale i některými historickými událostmi.

Stav

Dobrý

zašlé desky

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (3. 6. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý, zašlé desky
Vazba:	pevná
Počet stran:	380
Jazyk:	německy
Vydáno v:	Berlin
Vystaveno:	27. 10. 2024 11:50
Číslo položky:	1038795

O autorovi

Egon Erwin Kisch

Egon Erwin Kisch byl pražský německy píšící reportér, investigativní žurnalista a spisovatel židovského původu, velmi známý také svojí přezdívkou Zuřivý reportér . Byla to právě jeho touha být u všeho, pokaždé „při tom“, a vše vyzkoušet, která mu tuto přezdívku přinesla. Narodil se jako druhý z pěti synů zámožného obchodníka se suknem Hermanna Kische a jeho druhé manželky Ernestiny , rozené Kuhové, v tradiční židovské rodině, v pražském staroměstském domě čp. 475/I U Dvou zlatých medvědů v Melantrichově ulici. První školní léta absolvoval u privátních učitelů a v Seidlově škole v budově zrušeného kláštera servitů v Michalské ulici na Starém Městě. Od roku 1892 začal navštěvovat novoměstské gymnázium piaristů v Panské ulici, odkud přestoupil na První německou státní reálku v Mikulandské ulici. Od října 1903 studoval v Praze jeden semestr na Technice, dále na filozofické fakultě Německé Karlo-Ferdinandovy univerzity filozofii, dějiny německé literatury a germanistiku a později žurnalistiku, ale žádná studia nedokončil. Na profesi novináře se však připravoval: naučil se stenografovat, ovládal několik jazyků, navštěvoval archívy a knihovny. Již před 1. světovou válkou přispíval do některých pražských novin. Stal se jedním z nejlepších znalců pražského podsvětí. Měl kriminalistický talent a dovedl odhalit skutečné pozadí událostí, jako byla např. aféra plukovníka Redla v roce 1913. Za války sloužil v Srbsku, Rusku, Uhrách a Vídni, kde se stal v r. 1918 prvním velitelem Revolučních gard. Roku 1919 vstoupil do Komunistické strany Rakouska ; během práce deníku Der neue Tag' se spřátelil s Josephem Rothem. Byl odsouzen a roku 1920 vypovězen do Prahy, kde se dále věnoval tvůrčí činnosti, a to jak žurnalistice, tak divadelní avantgardě – spolupracoval například s E. A. Longenem a J. Haškem. Právě s J. Haškem se scházel v pražské kavárně Montmartre, jinak také nazývané Dům ...

Více od autora