Josef Jiří Švec: Deník plukovníka J. Švece, díl I.

Josef Jiří Švec
5 děl v 1 svazku : Lví srdce + Naše vojsko + Deník plukovníka J. Švece (I. + II. díl) + Za cizí město + S československými vojáky do Prahy

1918 | Nakladatelství Nákladem Informačně-Osvětového - Odboru Ministerstva Vojenství

Obsažené svazky:

Naše vojsko 1919 (65 s.)
Za cizí město 1919 (80 s.)
Lví srdce, básně 1914-1918 1919 (62 s.)
S československými vojáky do Prahy, denník majora N. O. Eversola 1920 (49 s.)
Deník plukovníka J. Švece, díl I. 1918 Díl I (95 s.)
Deník plukovníka J. Švece 1919 Díl 2 (112 s.)

Stav

Dobrý

natrhnutý hřbet, vše drží

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutý hřbet, vše drží
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	112 + 65 + 80 + 62 + 95 + 49
Jazyk:	česky
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Knihovna "Československého denníku", 5, 6, 7. svazek ed. 5, 6, 7. svazek ed. Knihovna "Československého Denníka", 9. svazek ed. 9. svazek ed. Knihovna Českosl. dennika, 12. svazek ed. 12. svazek ed. Knihovna Českoslovanského denníku, Knihovna Českoslov. denníku
Vydáno v:	Na cestě z Irkutska na východ
Vystaveno:	18. 2. 2026 21:8
Číslo položky:	1624637

O autorech

František Langer

František Langer byl československý spisovatel, dramatik, legionář a vojenský lékař, který dosáhl hodnosti brigádního generála. Narodil se v rodině drobného obchodníka jako nejstarší ze tří synů . Rodina byla židovská, ale nábožensky vlažná. Její předek přišel do Čech v polovině 17. století jako dvorní Žid , kterého si přivedl kardinál Dietrichstein do svých železáren ve Starém Ransku. Rodina žila v Praze až počínaje Františkovým otcem. V roce 1906 absolvoval gymnázium v Londýnské ulici a začal studovat na lékařské fakultě Karlovy university. V této době se spřátelil s Jaroslavem Haškem, později spolu napsali a hráli hru Pogrom na křesťany v Jeruzalémě. Langer v roce 1911 vstoupil do Haškovy satirické politické Strany mírného pokroku v mezích zákona. V roce 1914 úspěšně dokončil studium medicíny doktorátem. Ještě během studií na gymnáziu začal publikovat v různých časopisech a novinách . V letech 1912–1914 redigoval Umělecký měsíčník, což byl list Skupiny výtvarných umělců, jejímž byl členem. Nedlouho po promoci byl Langer povolán do Rakousko-uherské armády a zařazen jako poručík zdravotní služby k huculskému domobraneckému pluku. Následně byl jeho pluk odvelen do Ruska, kde Langer strávil téměř rok na haličské frontě a účastnil se ofenzivy na řece Visla. Během bojů u řeky Bug, byl Langer zasažen nepřátelskou kulkou do zad a odvelen na léčení do Vídně. Po svém zotavení se vrátil zpět na frontu, avšak v červenci 1916 padl nedaleko Černovic do ruského zajetí. Langer byl nejprve dopraven do Kyjeva a následně do Carycinu, kde byl díky svým zkušenost...

Více od autora

Rudolf Medek

Rudolf Medek byl český spisovatel a voják. Narodil se v rodině královéhradeckého obuvníka Václava Medka a jeho manželky Marie, rozené Špatenkové. Vystudoval učitelský ústav v Hradci Králové a v letech 1909–1914 učil na školách v okrese. Měl šest sourozenců, bratr Jaroslav Medek byl autorem románů z 1. světové války. V roce 1914 byl povolán do armády a absolvoval důstojnický kurs. V první světové válce byl nasazen na ruské frontě a o Vánocích 1915 přešel k Rusům. Po pobytu v zajateckých táborech vstoupil do československých legií v Rusku. Účastnil se bitvy u Zborova, po ní doprovázel v Rusku T. G. Masaryka a v letech 1917–1918 byl redaktorem časopisu Československý voják. S legiemi se zúčastnil cesty Sibiří a v roce 1919 byl členem delegace s vojensko-politickým posláním do USA a Francie. Do 31. prosince 1919 dosáhl hodnosti podplukovníka. Po návratu do Československa se ve službách československé armády stal plukovníkem, v dubnu 1931 byl povýšen na brigádního generála. Roku 1919 mu britský král udělil Řád za vynikající službu , ve Francii získal Řád čestné legie; tato vyznamenání po Mnichovské dohodě vrátil. V letech 1920–1929 byl ředitelem Památníku odboje a v letech 1929–1939 a po jeho sloučení s dalšími institucemi do Památníku národního osvobození se stal jeho ředitelem. Od roku 1929 se angažoval i politicky, ale jen jako nestraník . Dne 27. listopadu 1934 vydala skupina českých spisovatelů prohlášení, ve kterých odsuzovali protiněmecké manifestace českých studentů v době tzv. insigniády; tyto útoky nazvali fašistickými. Rudolf Medek na to reagoval 29. listopadu otevřeným dopisem Karlu Čapkovi. V něm se zastával násilně demonstrujících českých studentů a poukázal na původce – německé studenty, kteří obsadili Karo...

Více od autora