Jiří Frejka
Deník Jarmily Horákové

1948 | Nakladatelství Československý Kompas

Kniha podává nejen barvitý obraz myšlenkových a milostných vnitřních bojů mladé herečky, ale je i významným příspěvkem k dějinám našeho divadla. Kniha podává nejen barvitý obraz myšlenkových a milostných vnitřních bojů mladé herečky, ale je i významným příspěvkem k dějinám našeho divadla.

Stav

Dobrý

potrhaná obálka, vazba lehce povolená, drží pohromadě

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, potrhaná obálka, vazba lehce povolená, drží pohromadě
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	217 s., 16 s. il
Jazyk:	česky
Edice:	7. svazek ed. 7. svazek ed. Umělci o sobě a o všem
Vydání:	3. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 7. 2026 7:29
Číslo položky:	1827347

O autorovi

Jiří Frejka

Jiří Frejka byl český režisér, divadelní teoretik a pedagog, jedna z nejvýznamnějších osobností české meziválečné divadelní avantgardy. Pocházel ze staré lesnické rodiny, jeho otec Josef Frejka byl lesním správcem v Útěchovicích , matka Kateřina, rozená Hájková, pocházela z Červené Řečice. Jiří byl nejmladší ze šesti dětí. Dětství a dospívání v kultivované rodině uprostřed krásné přírody mělo vliv na jeho pozdější umělecké vnímání. Čtyři roky chodil do obecné školy, potom na gymnázium v Praze, kde vynikal v literatuře, filozofii, latině, řečtině a němčině. Začal se zajímat o divadlo, i když pro svou extrémně plachou a ostýchavou povahu nemohl vystoupit ve školních představeních jako herec. Sblížil se se skupinou posluchačů pražské konzervatoře a pro jejich veřejné vystoupení napsal v roce 1923 svou dramatickou prvotinu, antickou frašku Kithairon. Představení se konalo v Měšťanské besedě a hráli v něm mj. Václav Trégl, František Salzer, Nina Bártů, bratři Rádlové a Ella Posnerová. Po maturitě na gymnáziu studoval na Filosofické fakultě UK historii, filozofii a estetiku. Vzdělání zakončil absolutoriem v říjnu 1929. Hlavním smyslem života však pro něho bylo divadlo. Při studiu pokračoval Frejka v divadelní činnosti a krátce navštěvoval dramatické oddělení pražské konzervatoře. Jeho formální studium konzervatoře mu umožnilo stát se členem žákovského spolku a usednout u režisérského stolku při mnoha představeních, pořádaných s oficiálním souhlasem ředitelství pod hlavičkou sdružení posluchačů konzervatoře, např. v Legií malých a na Scéně adeptů, kde se scházela skupina elévů činohry Národního divadla a posluchačů dramatického oddělení konzervatoře. Pod Frejkovým vedením pak nastudovali a uvedli mladí konzervatoristé v únoru 1925 ve vyšehradském divadle Na slupi úpravu hry George Dandin od Molièra, pod názvem Cirkus Dandin a několik dal...

Více od autora