Galeazzo Ciano
Deník - 1. díl

1997 | Nakladatelství ERM

Úplné, nezkrácené deníkové zápisy hraběte Galeazzo Ciana, ministra zahraničních věcí Mussoliniho vlády. Díl 1, 1939. Předmluvu napsal Sumner Welles.
Vydání 2., v ERM 1. .
Deník italského ministra zahraničních věcí hraběte Ciana, v lednu 1944 na Mussoliniho příkaz popraveného, je hodnotným pramenem k historii 2. s…větové války. Poprvé česky vyšel už krátce po válce v roce 1948, v roce 1997 byl vydán ve dvou dílech v reprintu.
V deníku nejsou žádné senzační informace, ale ukazuje nám zákulisí fašistického režimu v Itálii. Vysvítá z něj také zjevný antiněmecký postoj většiny Italů i vojenská slabost Itálie. Sám Ciano byl proti rozpoutání války, i když ne z nějakých mírumilovných důvodů, ale kvůli vědomí o slabosti Itálie. Měl také obavy, že po německém vítězství se Němci obrátí proti Itálii a obsadí pádskou nížinu obývanou německou menšinou. Na druhou stranu ale různé anexe, přepady apod. považoval za běžnou součást mocenské politiky, jak to vyplývá z jeho popisu italských vpádů do Albánie nebo do Řecka.
Ciano také zachytil povahové rysy některých představitelů Itálie a Německa - nadutý a domýšlivý Ribbentrop, marnivý Göring, který byl na Italy uražen, protože dali svůj nejvyšší řád dříve Ribbentropovi než jemu, Mussolini toužící po vojenské slávě, která stále nepřicházela. Hitler na Ciana udělal většinou poměrně příznivý dojem, během osobních setkání se mu jeho výklady zdály logické a přesvědčivé. Zaznamenává ale také, že se zúčastnil pověstných vůdcových sezení u čaje, které byly velice nudné, 30. dubna 1942 si zapsal:

„Druhý den po obědě, když bylo již vše řečeno, mluvil Hitler bez přerušení jednu hodinu čtyřicet minut. Nic nevynechal, ani válku ani mír, ani náboženství a filosofii, umění a historii. Mussolini se mechanicky díval na svoje náramkové hodinky a já si myslil na svoje záležitosti. ... Kdož však snášeli tuto ránu ještě hůře než my, byli Němci. Chudáci to musí stále poslouchat a jsem si jist, že neexistují slova, gesta, odmlky, které by neznali z paměti. Generál Jodl po hrdinném boji proti spánku, usnul v divanu.“
zdroj: www.fronta.cz Úplné, nezkrácené deníkové zápisy hraběte Galeazzo Ciana, ministra zahraničních věcí Mussoliniho vlády. Díl 1, 1939. Předmluvu napsal Sumner Welles.
Vydání 2., v ERM 1. .
Deník italského ministr…a zahraničních věcí hraběte Ciana, v lednu 1944 na Mussoliniho příkaz popraveného, je hodnotným pramenem k historii 2. světové války. Poprvé česky vyšel už krátce po válce v roce 1948, v roce 1997 byl vydán ve dvou dílech v reprintu.
V deníku nejsou žádné senzační informace, ale ukazuje nám zákulisí fašistického režimu v Itálii. Vysvítá z něj také zjevný antiněmecký postoj většiny Italů i vojenská slabost Itálie. Sám Ciano byl proti rozpoutání války, i když ne z nějakých mírumilovných důvodů, ale kvůli vědomí o slabosti Itálie. Měl také obavy, že po německém vítězství se Němci obrátí proti Itálii a obsadí pádskou nížinu obývanou německou menšinou. Na druhou stranu ale různé anexe, přepady apod. považoval za běžnou součást mocenské politiky, jak to vyplývá z jeho popisu italských vpádů do Albánie nebo do Řecka.
Ciano také zachytil povahové rysy některých představitelů Itálie a Německa - nadutý a domýšlivý Ribbentrop, marnivý Göring, který byl na Italy uražen, protože dali svůj nejvyšší řád dříve Ribbentropovi než jemu, Mussolini toužící po vojenské slávě, která stále nepřicházela. Hitler na Ciana udělal většinou poměrně příznivý dojem, během osobních setkání se mu jeho výklady zdály logické a přesvědčivé. Zaznamenává ale také, že se zúčastnil pověstných vůdcových sezení u čaje, které byly velice nudné, 30. dubna 1942 si zapsal:

„Druhý den po obědě, když bylo již vše řečeno, mluvil Hitler bez přerušení jednu hodinu čtyřicet minut. Nic nevynechal, ani válku ani mír, ani náboženství a filosofii, umění a historii. Mussolini se mechanicky díval na svoje náramkové hodinky a já si myslil na svoje záležitosti. ... Kdož však snášeli tuto ránu ještě hůře než my, byli Němci. Chudáci to musí stále poslouchat a jsem si jist, že neexistují slova, gesta, odmlky, které by neznali z paměti. Generál Jodl po hrdinném boji proti spánku, usnul v divanu.“
zdroj: www.fronta.cz

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Poznámka:	pouze první díl
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	212
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085913291
ISBN:	9788085913293
Překladatel:	Theodor Procházka
Edice:	Memo
Vydání:	Vyd. 2., v ERM 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 7. 2024 8:38
Číslo položky:	895475

O autorovi

Galeazzo Ciano

Gian Galeazzo Ciano, hrabě z Cortelazzo a Buccari byl italský diplomat, ministr zahraničních věcí a zeť Benita Mussoliniho. Byl synem admirála Constanza Ciana, který ve 20. letech vstoupil do fašistické PNF a stal se šéfem její pobočky v Livornu. Spolu s mnoha dalšími důstojníky byl admirál Ciano v roce 1925 povýšen na hraběte, jelikož Mussolini přesvědčil krále o nezbytnosti vytvořit nový, fašistickým ideálům oddaný šlechtický stav. Od roku 1924 byl admirál Ciano ministrem pošt a dopravy. Syn Galeazzo vystudoval na rozdíl od svého otce filozofickou a právnickou fakultu a dal přednost diplomatické kariéře. Napřed pracoval jako atašé na italské ambasádě v Rio de Janeiru, poté byl konzulem v Šanghaji. 24. dubna 1930 si vzal Eddu Mussoliniovou, čímž se stal členem diktátorovy rodiny. S Eddou měl tři děti – syny Fabrizia a Marzia a dceru Raimondu. Po návratu z Číny byl roku 1935 jmenován ministrem tisku a propagandy. Během habešské války velel 15. bombardovací squadroně La Disperata, kde sloužila řada fašistických prominentů. V roce 1936 jej Mussolini jmenoval ministrem zahraničních věcí. Od začátku patřil ke skupině fašistických hodnostářů prosazující úzkou alianci s nacistickým Německem. V době, kdy nastupoval, byla Itálie v důsledku své agresivní politiky v izolaci. Ciano neúnavně přesvědčoval svého tchána o výhodách italsko-německé spolupráce, což mělo za následek vznik Osy Berlín-Řím, což Itálii definitivně vzdálilo od Francie a Anglie. Pod jeho taktovkou Itálie vystoupila ze Společnosti národů a přistoupila k Paktu proti Kominterně. Když Hitler připojil Rakousko k Německu, italské ministerstvo zahraničí neprotestovalo. Od 22. května 1939 podpisem Ocelového paktu přišla Itálie o možnost vést samostatnou zahraniční politiku. Hrabě Ciano podepisoval tuto úmluvu s lehkým srdcem. Von Ribbentrop mu oznámil, že žádná válka do tří let nebude. Válka ve skutečnosti vypukla už za tři měsíce. Ciano s Mussolinim se sice z...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…