Ferdinand Peroutka
Demokratický manifest

1980 | Nakladatelství Universum Sokol Publications

Studie srovnává západní parlamentní demokracii s komunismem sovětského typu z hlediska demokratických principů coby předpokladu politického fungování vskutku svobodného společenského uspořádání. Interpretace ideových kořenů, vývoje i vzájemné vazby protikladných společenských systémů v období studené války.

Význ…ačný žurnalista konfrontuje principy demokratického a autoritativního politického systému Studie srovnává západní parlamentní demokracii s komunismem sovětského typu z hlediska demokratických principů coby předpokladu politického fungování vskutku svobodného společenského uspořádání. Inter…pretace ideových kořenů, vývoje i vzájemné vazby protikladných společenských systémů v období studené války.

Význačný žurnalista konfrontuje principy demokratického a autoritativního politického systému

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	162
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Oldřich Holubář
Vydání:	2. vyd
Vydáno v:	Perth Amboy
Vystaveno:	16. 12. 2020 9:20
Číslo položky:	136154

O autorovi

Ferdinand Peroutka

Ferdinand Peroutka byl český spisovatel, dramatik a publicista. Bývá považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů české předválečné demokratické žurnalistiky. Je autorem díla Budování státu, pojednávajícího o vzniku a prvních letech Československa. Studoval gymnázium v Praze, odkud však před maturitou v roce 1913 odešel a započal svoji novinářskou kariéru příležitostnými příspěvky do Herbenova časopisu Čas. Po komunistickém únorovém převratu roku 1948 odešel do exilu. Narodil se 6. února 1895 v Praze čp. 668-II jako syn Emanuela Peroutky, úředníka klubu cukrovarníků v Praze, a jeho manželky Leontiny roz. Kopfové původem z Obory na Jičínsku. Jeho rodiče uzavřeli sňatek 10. dubna 1894 v kostele Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici. Ferdinand byl jejich první potomek; později se jim narodil ještě syn Karel a dcera Ludmila . V letech 1919–1924 působil jako redaktor novin Tribuna, později od roku 1924 do roku 1939 jako šéfredaktor revue Přítomnost. Jeho činnost byla podporována prezidentem republiky T.G. Masarykem, který též pod různými šiframi často do časopisu přispíval. V letech 1924–1939 byl Peroutka také politickým komentátorem Lidových novin. Byl členem kruhu tzv. Pátečníků, což byla skupina intelektuálů, kteří se scházeli v Čapkově vile a někdy i u prezidenta Masaryka, zejména v prostředí Lánského zámku. Jako novinář se ve svých politických komentářích věnoval širokému rozsahu témat vnitřní i mezinárodní politiky. Patřil k výrazným kritikům nacismu a komunismu, jejichž ideologie považoval za zhoubné. Z těchto důvodů byl už během první republiky často napadán jak komunisty, tak ze strany krajně pravicových kruhů. Opakovaně kritizoval Adolfa Hitlera za jeho lži a falešné sliby. V článku Češi, Němci a židé, který vyšel v Přítomnosti 22. února 1939 v období druhé republiky, Peroutka napsal: Podle odborníka na dějiny médií 1...

Více od autora