Josef Kajetán Tyl
Dekret kutnohorský : historická povídka

1906 | Nakladatelství Frant. Bačkovský

V próze se prolínají dvě Tylovy námětové polohy historická a vlastenecká. Věcný rámec děje tvoří zápas o "tři hlasy" na pražské univerzitě v roce 1409. Na tomto ne zcela historicky věrně zachyceném pozadí vytyčuje autor politické požadavky české společnosti před rokem 1848. V próze se prolínají dvě Tylovy námětové polohy historická a vlastenecká. Věcný rámec děje tvoří zápas o "tři hlasy" na pražské univerzitě v roce 1409. Na tomto ne zcela historicky věrně zachyceném po…zadí vytyčuje autor politické požadavky české společnosti před rokem 1848.

Objednávky po 11. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc (BileVrany).

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	248
Jazyk:	česky
Edice:	Národní knihovna česká
Vydání:	B.v.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 8. 2024 16:4
Číslo položky:	955711

O autorovi

Josef Kajetán Tyl

Josef Kajetán Tyl byl český dramatik, režisér, herec, překladatel, divadelní kritik, spisovatel a novinář. Jeho otec František, který byl v úředních záznamech psán též jako Till, Tille, Tylli nebo Týl, byl hudebníkem u 28. pěšího pluku, matka Barbora byla dcerou mlynáře Ignáce Králíka, vzali se 15. listopadu 1807. Otec odešel od vojska v roce 1809 a pracoval jako krejčař. Rodné jméno Josef Kajetán Till změnil na „Týl“ roku 1825 a na „Tyl“ až roku 1838. Od roku 1822 studoval staroměstské Akademické gymnázium v Praze, roku 1827 odešel pokračovat na gymnázium do Hradce Králové, kde se seznámil s Václavem Klimentem Klicperou. Po ukončení gymnázia začal studovat Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Studium nedokončil. Stal se členem Hilmerovy kočovné společnosti, kde se blíže seznámil s Magdalenou Forchheimovou, herečkou a operní zpěvačkou, se kterou se pak v roce 1839 oženil. Po dvou letech působení u této společnosti se vrátil do Prahy. V Praze získal místo účetního ve vojenské kanceláři 28. pěšího pluku, kde pracoval až do roku 1842. Ve volném čase se dále věnoval divadlu a novinařině. Od roku 1833 prakticky vedl redakci časopisu Jindy a nyní, tento časopis se po roce 1834 změnil na Květy české a až roku 1835 se název zřejmě na podnět Františka Palackého, zjednodušil na Květy. Redigoval jej do roku 1836 a v letech 1840–1845. Dále vydával časopis Vlastimil , v letech 1846–1849 redigoval Pražského Posla. Roku 1849 se pokusil založit noviny pro venkov – Sedlské noviny, ale tento pokus brzy ztroskotal. V roce 1833, společně s Karlem Slavojem Amerlingem, Františkem Dittrichem, skupinou literátů z okruhu Květů V. Filípkem, Františkem Hajnišem, Františkem Krumlovským, Karlem Hynkem Máchou a dalšími, založil Kajetánské divadlo, které hrálo na pražské Malé Straně v Kajetánském domě lékárníka a divadelníka Jana Dobromila Arbeitera. Bylo zaměřen...

Více od autora