Metoděj Zemek, Antonín Bartušek
Dějiny Žďáru nad Sázavou - KOMPLET - Díl 1-3

1956 | Krajské nakladatelství

První díl dějin Žďáru n/S., vydaný při příležitosti 700letého trvání města, počíná líčením Žďárska na úsvitě dějin. Po partii o počátcích kláštera a sídliště Žďáru dotýká se vzniku a vývoje kamenných klášterních staveb, kolonisace, osudů města i kláštera do válek husitských. Autoři vsunují sem zajímavou kapitolu a pros…lulosti ždárského železa a hamrů. Po husitské revoluci všímají si dále vývoje klášterního statku, posloupnost opatů,zobrazují stavební a umělecký vývoj města, cechovní a náboženský život až k prvnímu zrušení kláštera a povýšení Žďáru na město. První díl dějin Žďáru n/S., vydaný při příležitosti 700letého trvání města, počíná líčením Žďárska na úsvitě dějin. Po partii o počátcích kláštera a sídliště Žďáru dotýká se vzniku a vývoje kamenných …klášterních staveb, kolonisace, osudů města i kláštera do válek husitských. Autoři vsunují sem zajímavou kapitolu a proslulosti ždárského železa a hamrů. Po husitské revoluci všímají si dále vývoje klášterního statku, posloupnost opatů,zobrazují stavební a umělecký vývoj města, cechovní a náboženský život až k prvnímu zrušení kláštera a povýšení Žďáru na město.

Obsažené svazky:

Dějiny Žďáru nad Sázavou, 1252-1617 1956 I. díl (392 , 52 fotografických příloh, 3 mapy, 2 plány, 1. vyd.)
Dějiny Žďáru nad Sázavou, 1618-1784 1970 II. 2. část (290 , 192 fotografických příloh, 1. vyd.)
Dějiny Žďáru nad Sázavou 1974 III, 1784-1974 (441 s., [201] s. obr. příl, 1. vyd.)

Stav

Dobrý

první díl bez obálky, neautorský podpis, obálka s oděrkami

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, první díl bez obálky, neautorský podpis, obálka s oděrkami
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	441 + 482 + 444
Jazyk:	česky
Editor:	Metoděj Zemek
Edice:	10. svazek ed. 10. svazek ed. Vlastivědná knihovna moravská
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Havlíčkův Brod
Vystaveno:	24. 6. 2026 11:18
Číslo položky:	1810065

O autorech

Josef Polišenský

Josef Polišenský byl přední český historik a pedagog, který se specializoval především na novověké dějiny Českých zemí, Evropy a dějiny Latinské Ameriky. Josef Polišenský v letech 1935–1939 vystudoval historii a anglistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Přestože uzavřel studium svou doktorskou prací už v roce 1939, z důvodu uzavření českých vysokých škol mohl být promován až po skončení druhé světové války. Současně se studiem univerzity navštěvoval Státní archivní školu, kterou absolvoval roku 1940. V roce 1947 se habilitoval v oboru obecná historie, 1951 byl jmenován státním docentem, 1957 jmenován profesorem obecných dějin na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a v témže roce dosáhl titulu doktora historických věd. V 60. letech 20. století působil krátce jako hostující profesor na Universidad de Chile. V této době pracovně navštívil také Uruguay, Brazílii, Kolumbii, Mexiko a Kubu. Na konci 60. let se stal spoluzakladatelem Střediska Iberoamerických studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a jehož byl v letech 1967–1981 prvním vedoucím. V roce 1969 byl vyslán jako hostující profesor na University of California v Berkeley. Byl členem Rakouské akademie věd a Nizozemské královské akademie věd. Publikační aktivita Josefa Polišenského zahrnuje více než 120 knižních titulů vydaných kromě češtiny ve stěžejních světových jazycích a kolem jednoho a půl tisíce odborných pojednání publikovaných v prestižních světových historických časopisech.

Více od autora

Metoděj Zemek

Metoděj Zemek byl katolický kněz, historik a archivář. Po maturitě na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži studoval bohosloví, na kněze byl vysvěcen roku 1940. Po válce studoval historii na filosofické fakultě v Brně, kde roku 1949 získal doktorát z filosofie. Doktorát z teologie získal již v roce 1947, kdy působil jako archivář a odborný asistent církevních dějin na teologické fakultě. Posléze se oženil, od roku 1950 působil v různých státních archivech . V roce 1960 přešel do okresního archivu v Mikulově, kde jako ředitel působil až do roku 1980. Je znám jako organizátor mikulovských sympózií a autor mnoha publikací z místních a církevních dějin. Po smrti manželky v roce 1991 se navrátil opět ke kněžství, žil v rakouském klášteře v Klosterneuburgu. Zemkovo historické dílo je velmi rozsáhlé, i když poznamenané mnoha nepřesnostmi.

Více od autora