Metoděj Zemek, Antonín Bartušek
Dějiny Žďáru nad Sázavou : 1252-1617 - I. díl

1956 | Krajské nakladatelství

První díl dějin Žďáru n/S., vydaný při příležitosti 700letého trvání města, počíná líčením Žďárska na úsvitě dějin. Po partii o počátcích kláštera a sídliště Žďáru dotýká se vzniku a vývoje kamenných klášterních staveb, kolonisace, osudů města i kláštera do válek husitských. Autoři vsunují sem zajímavou kapitolu a pros…lulosti ždárského železa a hamrů. Po husitské revoluci všímají si dále vývoje klášterního statku, posloupnost opatů,zobrazují stavební a umělecký vývoj města, cechovní a náboženský život až k prvnímu zrušení kláštera a povýšení Žďáru na město. První díl dějin Žďáru n/S., vydaný při příležitosti 700letého trvání města, počíná líčením Žďárska na úsvitě dějin. Po partii o počátcích kláštera a sídliště Žďáru dotýká se vzniku a vývoje kamenných …klášterních staveb, kolonisace, osudů města i kláštera do válek husitských. Autoři vsunují sem zajímavou kapitolu a proslulosti ždárského železa a hamrů. Po husitské revoluci všímají si dále vývoje klášterního statku, posloupnost opatů,zobrazují stavební a umělecký vývoj města, cechovní a náboženský život až k prvnímu zrušení kláštera a povýšení Žďáru na město.

Stav

Dobrý

lehce opotřebená obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	392 , 52 fotografických příloh, 3 mapy, 2 plány
Jazyk:	česky
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Havlíčkův Brod
Vystaveno:	2. 7. 2024 6:40
Číslo položky:	893702

O autorech

Metoděj Zemek

Metoděj Zemek byl katolický kněz, historik a archivář. Po maturitě na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži studoval bohosloví, na kněze byl vysvěcen roku 1940. Po válce studoval historii na filosofické fakultě v Brně, kde roku 1949 získal doktorát z filosofie. Doktorát z teologie získal již v roce 1947, kdy působil jako archivář a odborný asistent církevních dějin na teologické fakultě. Posléze se oženil, od roku 1950 působil v různých státních archivech . V roce 1960 přešel do okresního archivu v Mikulově, kde jako ředitel působil až do roku 1980. Je znám jako organizátor mikulovských sympózií a autor mnoha publikací z místních a církevních dějin. Po smrti manželky v roce 1991 se navrátil opět ke kněžství, žil v rakouském klášteře v Klosterneuburgu. Zemkovo historické dílo je velmi rozsáhlé, i když poznamenané mnoha nepřesnostmi.

Více od autora

Antonín Bartušek

Antonín Bartušek , užil při vydání básnické sbírky ve Stockholmu pseudonym A.D.Martin, byl český básník, muzeolog, překladatel, výtvarný kritik a historik umění se zaměřením na scénografii. Antonín Bartušek se narodil do selského stavení v Želetavě, dětsví tak prožíval na usedlosti, ale hospodářství ho netáhlo. Rodiče zvažovali, zda ho dát do učení, ale na doporučení učitelky mu umožnili studovat na gymnáziu. Zde začal mít zájem o literaturu a již od roku 1937 začal publikovat své básně časopisecky. Antonín Bartušek mezi lety 1933 a 1941 navštěvoval třebíčské gymnázium. Po složení maturitní zkoušky odešel do Prahy, kde byly uzavřeny během 2. sv. války vysoké školy a zde pracoval v letech 1941 – 1945 jako advokátní úředník. Během válečných let spolu s dalšími přáteli začala vydávat cyklostylem množený časopis Vítr, kdy mimo jiné i v tomto časopise vyšly další básně Antonína Bartuška. Po válce spoluzakládá oblastní spolek pro podporu rodáků Vysočina, kdy ve výboru spolku je Vincenc Lesný, Bedřich Fučík a také A. Bartušek. V letech 1945–1950 studoval dějiny srovnávací literatury, českou literaturu, dějiny výtvarného umění a českou historii na pražské filozofické fakultě. V roce 1950 obhájil doktorskou práci. Při studiu pracoval mezi lety 1946 a 1948 v literárním oddělení Československého rozhlasu. Po skončení studia byl dva roky bez trvalého zaměstnání, v roce 1952 však nastoupil do Ústavu pro teorii a dějiny umění ČSAV v Praze, zde působil do roku 1955. Od roku 1956 jako ředitel vedl městské muzeum v Třebíči, od roku 1960 do roku 1961 pak Západomoravské muzeum v Třebíči. V muzeu působil jako reformátor, kdy do města přivedl přítele Cyrila Boudu, který rozpracoval za vedení muzea Antonínem Bartuškem skicu panoramatu města Třebíče pro fr...

Více od autora