Historik Mgr. Bartoloměj Daniel byl první romský autor v České republice, který publikoval práci o dějinách Romů, a jeden ze zakladatelů Romského muzea v Brně. Narodil se 17. října 1924 v Šaštíně v okrese Senica na Západním Slovensku a pocházel z větve tzv. Slovenských Romů. Zemřel 10. 10. 2001 v Brně. Bartoloměj Daniel pocházel ze sedmi dětí - pěti bratrů a dvou sester. Většina z nich zemřela v mladším věku. Jeho předkové, stejně jako otec, který v mládí sloužil ve Vídni u vojenské kapely v hodnosti četaře, se živili kovářstvím. Později otec získal zaměstnání u obce za 600 korun měsíčně. To znamenalo sice větší sociální jistotu pro početnou rodinu a příbuzenstvo, nicméně ne konec bídy a každodenních útrap spojených se všeobecně nízkou životní úrovní předválečného období. Samotní Romové na tomto území navíc žili na okraji společnosti v izolovaných osadách, často jen v takzvaných polozemnicích, tedy v jámách vykopaných do země. Roku 1942 podlehl Danielův otec tuberkulóze. Ale i na jeho matku brzy zapůsobilo nezdravé prostředí, v němž žila. Trpěla těžkým revmatismem a - jak na to později vzpomínal samotný Daniel - měla ruce a dlaně zkroucené ze studené vody, že je nemohla ani pořádně rozevřít. Jako značná část Romek v jeho rodném kraji se totiž živila vším možným. Například sloužila u sedláků, uklízela a prala prádlo, vyráběla a prodávala štětky z prasečích štětin, těžila i písek z jámy za osadou a nosila ho v plachtě do vsi na prodej. Bartoloměj byl z dětí nejmladší. Podle romské tradice se na něj směrovala pozornost celé rodiny, včetně starších sourozenců. Vychodil pět tříd obecné školy a dva roky školy měšťanské. Na vzdělání v jeho komunitě nebyly tehdy kladeny velké požadavky i vhledem k možnostem, které se v tomto směru Romům ze strany majoritní společnosti otvíraly. Přesto už tehdy na Bartolomějovu bystrost a schopnost lehce se učit upozorňoval rodiče i místní učitel. Právě jeho pochvaly roznítily v malém hochovi první plamínky zdravé ctižádosti a touhy po vz...