Zdeněk Nejedlý
Dějiny národa českého : Raný středověk - Díl druhý

1955 | Státní nakladatelství politické literatury

Druhý díl dějin obsahuje dvě části, knihu třetí a čtvrtou, spojené v jednom svazku. Kniha třetí, nazvaná Čechy slovanské, líčí slavisaci našich zemí, rodové zřízení slovanských kmenů, jejich život hospodářský i kulturní, panství Avarů, vznik a rozpad říše Samovy. Kniha čtvrtá je nazvána Kořeny feudalismu. Sleduje rozkl…ad rodového zřízení, vznik knížecí soustavy a nápor franské říše na naše země za Karla Velikého. Druhý díl dějin obsahuje dvě části, knihu třetí a čtvrtou, spojené v jednom svazku. Kniha třetí, nazvaná Čechy slovanské, líčí slavisaci našich zemí, rodové zřízení slovanských kmenů, jejich život hos…podářský i kulturní, panství Avarů, vznik a rozpad říše Samovy. Kniha čtvrtá je nazvána Kořeny feudalismu. Sleduje rozklad rodového zřízení, vznik knížecí soustavy a nápor franské říše na naše země za Karla Velikého.

Součástí souboru:

Dějiny národa českého 1949 (2 sv, 1. vyd.)

Stav

Velmi dobrý

Lehce prohnuté desky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý, Lehce prohnuté desky
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	248
Jazyk:	česky
Editor:	Václav Pekárek, Zdenka Fromková
Edice:	11. svazek ed. 11. svazek ed. Spisy Zdeňka Nejedlého
Vydání:	Vydání I.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 8. 2024 9:44
Číslo položky:	950759

O autorovi

Zdeněk Nejedlý

Zdeněk Nejedlý byl český historik, muzikolog, literární historik, politik a veřejný činitel. Narodil se v rodině učitele a muzikanta Romana Nejedlého, významného regionálního kulturního pracovníka v Litomyšli, který se osobně znal s tehdy začínajícím spisovatelem Aloisem Jiráskem. Tato známost později ovlivnila též jeho syna Zdeňka, který již během gymnaziálních studií projevil zájem o historii a hudbu. Vystudoval historii a estetiku na filosofické fakultě české university v Praze, byl žákem profesorů historika Jaroslava Golla, estetika a muzikologa Otakara Hostinského a Tomáše Garrigua Masaryka . Soukromě studoval hudbu u Zdeňka Fibicha. Na Univerzitě Karlově se stal ordinářem hudební vědy, habilitoval se roku 1905, od roku 1909 byl mimořádným, od roku 1919 řádným profesorem. V mládí se údajně ucházel o ruku dcery Antonína Dvořáka Otilie, která jej odmítla, což poté mělo přispět k averzi Nejedlého vůči jejímu manželi Josefu Sukovi i Dvořákovi. I když se tento příběh dostal i do tvorby Josefa Škvoreckého, není podložený prameny a tak může jít o mystifikaci. Během vysokoškolského studia v letech 1900–1902 pracoval v Archivu Národního muzea v Praze. Zájem o Bedřicha Smetanu ho přivedl do Společnosti pro postavení pomníku Bedřicha Smetany , později přeměněné ve Společnost Bedřicha Smetany. Politicky byl organizován v Masarykově realistické straně. Před první světovou válkou zasáhl do sporu o smysl českých dějin . Jeho podnětné názory sice nedospěly k ucelenějšímu závěru, zasáhly však plodným způsobem do diskuse, na jejíž krajních pólech stáli historik Josef Pekař a filozof T. G. Masaryk. Nejedlý chápal, že z hlediska historika je třeba odmítnout Masarykův názor o smyslu českých dějin, ale zároveň mu přiznal kladnou hodnotu v politickém uvědomění českého národa. V roce 1917 podepsal Nejedlý Manifest českých spisovatelů. Ihne...

Více od autora