Zdeněk Nejedlý
Dějiny národa českého : Díl 1-2

1949 | Nakladatelství Svoboda

Obsažené svazky:

Dějiny národa českého, Starověk 1949 Díl První (451 s., 1. vyd.)
Dějiny národa českého, Raný středověk 1955 Díl druhý (248 s., 1. vyd.)

Stav

Dobrý

zašlé obálky, neautorská dedikace

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, zašlé obálky, neautorská dedikace
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	248 + 451
Jazyk:	česky
Edice:	10, 11. svazek ed. 10, 11. svazek ed. Spisy Zdeňka Nejedlého
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 7. 2024 10:39
Číslo položky:	909197

O autorovi

Zdeněk Nejedlý

Zdeněk Nejedlý byl český historik, muzikolog, literární historik, politik a veřejný činitel. Narodil se v rodině učitele a muzikanta Romana Nejedlého, významného regionálního kulturního pracovníka v Litomyšli, který se osobně znal s tehdy začínajícím spisovatelem Aloisem Jiráskem. Tato známost později ovlivnila též jeho syna Zdeňka, který již během gymnaziálních studií projevil zájem o historii a hudbu. Vystudoval historii a estetiku na filosofické fakultě české university v Praze, byl žákem profesorů historika Jaroslava Golla, estetika a muzikologa Otakara Hostinského a Tomáše Garrigua Masaryka . Soukromě studoval hudbu u Zdeňka Fibicha. Na Univerzitě Karlově se stal ordinářem hudební vědy, habilitoval se roku 1905, od roku 1909 byl mimořádným, od roku 1919 řádným profesorem. V mládí se údajně ucházel o ruku dcery Antonína Dvořáka Otilie, která jej odmítla, což poté mělo přispět k averzi Nejedlého vůči jejímu manželi Josefu Sukovi i Dvořákovi. I když se tento příběh dostal i do tvorby Josefa Škvoreckého, není podložený prameny a tak může jít o mystifikaci. Během vysokoškolského studia v letech 1900–1902 pracoval v Archivu Národního muzea v Praze. Zájem o Bedřicha Smetanu ho přivedl do Společnosti pro postavení pomníku Bedřicha Smetany , později přeměněné ve Společnost Bedřicha Smetany. Politicky byl organizován v Masarykově realistické straně. Před první světovou válkou zasáhl do sporu o smysl českých dějin . Jeho podnětné názory sice nedospěly k ucelenějšímu závěru, zasáhly však plodným způsobem do diskuse, na jejíž krajních pólech stáli historik Josef Pekař a filozof T. G. Masaryk. Nejedlý chápal, že z hlediska historika je třeba odmítnout Masarykův názor o smyslu českých dějin, ale zároveň mu přiznal kladnou hodnotu v politickém uvědomění českého národa. V roce 1917 podepsal Nejedlý Manifest českých spisovatelů. Ihne...

Více od autora