Polybios
Dějiny I : (kniha I-II) - I

2022 | Nakladatelství Miloš Uhlíř

Polybios patří spolu s Hérodotem a Thúkydidem do velké trojice starořeckých historiků. Žil v době římské expanze a ač byl Řek tělem i smyšlením, přijal její ideologii a světovládné ambice. Politicky se angažoval ve vedení achajského spolku a po záboru Řecka Římem r. 168 intervenoval ve prospěch mnoha krajanů, čímž si v…ysloužil všeobecnou vděčnost. Literárně se věnoval dějepisectví, v němž si za cíl zvolil objasnění římské hegemonie a jejich příčin. Ve svém hlavním díle Historiai skládajícím se z 40 knih vylíčil dějiny své doby od počátku druhé války punské až po dobytí Kartága, tj. období let 220 – 144 př. Kr. Z tohoto díla se dochovala v úplnosti první pětice knih, ostatní pak ve výtazích. V dějinách dějepisného žánru je Polybios typem pragmatického historika, jenž své dílo založil na osobní zkušenosti a události zaznamenával nezkresleně, podle pravdy. Smyslem historie podle něj není zábava, ale poznání a pochopení minulosti a poučení pro budoucnost. Historik má hledat souvislosti mezi událostmi a zkoumat jejich motivya příčiny. Polybios odvozuje osud státu těsně od podoby a konstrukce jeho ústavy, a právě v římské ústavě, kombinující monarchické, demokratické a aristokratické prvky, shledával základ mocenských úspěchů a perspektivu. Pro svůj postřeh a analytickou hloubku se Polybios stal prototypem moderního pojetí historiografie, jeho politické teorie nalezly ohlas u renesančních a novověkých myslitelů. Dějiny vycházejí poprvé v českém překladu. Přeložil, předmluvou, poznámkami a rejstříkem opatřil Univ. prof. PhDr. Pavel Oliva, DrSc. Polybios patří spolu s Hérodotem a Thúkydidem do velké trojice starořeckých historiků. Žil v době římské expanze a ač byl Řek tělem i smyšlením, přijal její ideologii a světovládné ambice. Politicky s…e angažoval ve vedení achajského spolku a po záboru Řecka Římem r. 168 intervenoval ve prospěch mnoha krajanů, čímž si vysloužil všeobecnou vděčnost. Literárně se věnoval dějepisectví, v němž si za cíl zvolil objasnění římské hegemonie a jejich příčin. Ve svém hlavním díle Historiai skládajícím se z 40 knih vylíčil dějiny své doby od počátku druhé války punské až po dobytí Kartága, tj. období let 220 – 144 př. Kr. Z tohoto díla se dochovala v úplnosti první pětice knih, ostatní pak ve výtazích. V dějinách dějepisného žánru je Polybios typem pragmatického historika, jenž své dílo založil na osobní zkušenosti a události zaznamenával nezkresleně, podle pravdy. Smyslem historie podle něj není zábava, ale poznání a pochopení minulosti a poučení pro budoucnost. Historik má hledat souvislosti mezi událostmi a zkoumat jejich motivya příčiny. Polybios odvozuje osud státu těsně od podoby a konstrukce jeho ústavy, a právě v římské ústavě, kombinující monarchické, demokratické a aristokratické prvky, shledával základ mocenských úspěchů a perspektivu. Pro svůj postřeh a analytickou hloubku se Polybios stal prototypem moderního pojetí historiografie, jeho politické teorie nalezly ohlas u renesančních a novověkých myslitelů. Dějiny vycházejí poprvé v českém překladu. Přeložil, předmluvou, poznámkami a rejstříkem opatřil Univ. prof. PhDr. Pavel Oliva, DrSc.

Součástí souboru:

Dějiny 2022 (4 svazky, 2. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 6. 2. 2026

	Stav Nová	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 6. 2. 2026	~~289 Kč~~ 259 Kč
	Stav Nová nová	Skladem do dvou týdnů Odešleme nejpozději 10. 2. 2026	~~289 Kč~~ 249 Kč

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	246
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086410846
ISBN:	9788086410845
Edice:	78. svazek ed. 78. svazek ed. Antická knihovna
Vydání:	Vydání druhé
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 1. 2026 15:56
Číslo položky:	1580412

O autorovi

Polybios

Polybios, řecky Πολυβιος, byl starověký řecký politik a nejvýznamnější historik období helénismu. Polybios se narodil v Megalopoli v Arkádiii, ale rok jeho narození není přesně znám . Jako syn stratéga Achajského spolku Lykorta pocházel z bohaté rodiny a získal pečlivé vzdělání, které mu přineslo hluboký pohled na politické a vojenské záležitosti. Během třetí makedonské války podporoval neutralitu Achájů, čímž si vysloužil podezření z obou stran. Po vítězství Římanů v bitvě u Pydny roku 168 př. n. l. byl proto Polybius Římany jako jeden z tisíce rukojmích převezen roku 166 př. n. l. do Říma, kde byl nucen strávit dalších sedmnáct let. V Římě byl na základě svého vysokého vzdělání přijímán nejvýznačnějšími patricijskými rodinami, mezi nimiž byl i vítěz od Pydny Lucius Aemilius Paullus, který Polybiovi svěřil výchovu svých dvou synů, Fabia a Scipiona, známého jako Scipio Africanus mladší. Se Scipionem pak spojilo Polybia hluboké přátelství, které vydrželo až do Scipionovy smrti. Když roku 150 př. n. l. získal Polybius osobní svobodu, odjel za svým přítelem do Afriky, kde se zcela oddal historickým studiím, navštívil západní Afriku a Španělsko a byl také osobně přítomen zničení Kartága během třetí punské války roku 146 př. n. l.. V tom samém roce, co bylo poraženo Kartágo, byl jako výsledek čtvrté makedonské války srovnán se zemí Korint a Makedonie se stala definitivně římskou provincií. Polybius, který na základě svého výzkumu římské společnosti dospěl k názoru, že být poddán Římu je pro podmaněné národy z právních, ekonomických i vojenských hledisek velice výhodné, byl poslán do Řecka, aby zde pomohl konzulovi Luciovi Mummiovi organizovat novou formu vlády, za což získal veliké uznání. Po dokončení své práce v Řecku navštívil Polybios východní města Římské říše a pak se vrátil do Říma, kde se věnoval dokončení svých Dějin. Pro objasnění detailů popisovaných událostí jedna...

Více od autora