Zdeněk Sklenář, Hérodotos
Dějiny

1972 | Nakladatelství Odeon

„Dějiny aneb devět knih dějin nazvaných Músy“ – spis řeckého historika Hérodota z 5. století př. n. l.. Jedná se o dílo, jež již svým názvem „Zpráva o pátrání“ napovídá, že v něm jsou shrnuta Hérodotova geografická a historická pátrání. Od doby Alexandra Velikého je toto dílo otce historie a geografie rozdělováno do de…víti knih, které jsou pojmenované po jednotlivých múzách – Kleió, Euterpé, Tháleia, Melpomené, Terpsichoré, Erató, Polyhymnia, Úrania, Kalliopé.

Hérodotos se v tomto spise věnuje převážně dějinám řecko-perských válek. V prvních svazcích se zaměřuje na příčiny tohoto konfliktu, který spatřuje hlavně v perském imperialismu. Prvních pět knih proto věnuje dějinám perské říše až do doby Dáreia I., dopouští se zde i četných historických, zeměpisných i etnografických odbočení a píše o zemích, které Peršané dobyli či napadli. Celá jedna kniha se zabývá jen Egyptem.

Řecký historik Hérodotos bývá nazýván otcem evropského dějepisectví. Jeho Dějiny, které byly uveřejněny v Athénách pravděpodobně v r. 425 př. n. l., jsou dílem velice různorodým, které kromě historických složek obsahuje i četné exkursy etnografické, geografické a literární. Hlavní osou Hérodotova výkladu je vznik rozporu mezi Evropou a Asií, růst perské moci a dějiny řecko-perské války. Hérodotovo dílo bylo silně ovlivněno demokratickým athénským zřízením a dále autorovými cestami, z nichž vytěžil množství poznatků, které se staly součástí jeho poutavého a čtenářsky vděčného díla. „Dějiny aneb devět knih dějin nazvaných Músy“ – spis řeckého historika Hérodota z 5. století př. n. l.. Jedná se o dílo, jež již svým názvem „Zpráva o pátrání“ napovídá, že v něm jsou shrnuta Hérodoto…va geografická a historická pátrání. Od doby Alexandra Velikého je toto dílo otce historie a geografie rozdělováno do devíti knih, které jsou pojmenované po jednotlivých múzách – Kleió, Euterpé, Tháleia, Melpomené, Terpsichoré, Erató, Polyhymnia, Úrania, Kalliopé.

Hérodotos se v tomto spise věnuje převážně dějinám řecko-perských válek. V prvních svazcích se zaměřuje na příčiny tohoto konfliktu, který spatřuje hlavně v perském imperialismu. Prvních pět knih proto věnuje dějinám perské říše až do doby Dáreia I., dopouští se zde i četných historických, zeměpisných i etnografických odbočení a píše o zemích, které Peršané dobyli či napadli. Celá jedna kniha se zabývá jen Egyptem.

Řecký historik Hérodotos bývá nazýván otcem evropského dějepisectví. Jeho Dějiny, které byly uveřejněny v Athénách pravděpodobně v r. 425 př. n. l., jsou dílem velice různorodým, které kromě historických složek obsahuje i četné exkursy etnografické, geografické a literární. Hlavní osou Hérodotova výkladu je vznik rozporu mezi Evropou a Asií, růst perské moci a dějiny řecko-perské války. Hérodotovo dílo bylo silně ovlivněno demokratickým athénským zřízením a dále autorovými cestami, z nichž vytěžil množství poznatků, které se staly součástí jeho poutavého a čtenářsky vděčného díla.

Stav

Dobrý

bez obálky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	548
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jaroslav Šonka
Edice:	65. svazek ed. 65. svazek ed. Živá díla minulosti
Vydání:	2
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 3. 2023 7:37
Číslo položky:	511781

O autorech

Zdeněk Sklenář

Zdeněk Sklenář – 19. dubna 1986 Praha) byl český malíř, grafik a ilustrátor. Studoval na Umělecko-průmyslové škole v Praze, studium dokončil u prof. Zdeňka Kratochvíla roku 1939. Roku 1943 vstoupil do Spolku výtvarných umělců Mánes a v letech 1945–1950 byl asistentem na UMPRUM, kde byl pak v roce 1968 jmenován profesorem. Jako grafik byl ovlivněn Janem Zrzavým a Amedeo Modiglianim, později zejména surrealismem, na jeho tvorbu měla velký vliv jeho cesta do Číny v roce 1955 a seznámení s čínskou kaligrafií. Písmo se pak často objevuje v jeho grafikách. Sklenář významně ovlivnil celou generaci svých žáků, k nimž patřili například Ladislav Kuklík, Karel Demel nebo Eva Hašková. Vedle množství ilustrací, knižních obálek atd. vytvořil například obrazy: Ilustrace ke knihám : Obálky knih : ‎

Více od autora

Hérodotos

Hérodotos z Halikarnássu byl prvním významným antickým historikem, proto byl Ciceronem nazván otcem dějepisu. Je po něm pojmenován měsíční kráter Herodotus. Mnoho cestoval . Soudil, že k historii je třeba přistupovat geograficky a ke geografii historicky . Ve svých Dějinách vytvořil v devíti knihách nejúplnější popis světa , známého Řekům ve druhé polovině 5. století př. n. l. Hérodotos se narodil v Halikarnássu v Malé Asii, kde se i politicky angažoval a zúčastnil se pokusu svrhnout místního tyrana Lygdamida. Po neúspěchu celé akce musel odejít do exilu na ostrov Samos, později se však vrátil a opět se zapletl do komplotu proti Lygdamidovi; tentokrát se zdarem. Přesto krátce nato rodné město navždy opustil a přesídlil zpátky na Samos. Kolem roku 447 př. n. l. pobýval v Athénách, kde navázal kontakty s řadou významných osobností, mj. se Sofoklem, který na Hérodota dokonce odkazuje ve svém díle Oidipus na Kolónu, a Periklem. V Athénách předčítal úryvky ze svého díla, zač dostával od města finanční odměnu; později odešel do nově založené kolonie Thúrie v jižní Itálii. Své Dějiny zveřejnil v úplné podobě nejpozději v roce 424 př. n. l. a brzy nato pravděpodobně zemřel. Pohřben byl v Thúriích. Hérodotos ve svém díle podrobně rozebral vznik a vývoj největší mocnosti soudobého světa – perské říše – a její konflikt s evropskými Řeky v prvních desetiletích 5. století př. n. l. Řecko-perské války vyplňují podstatnou část druhé poloviny jeho Dějin, bez jeho údajů by bylo jen velmi obtížné rekonstruovat složité předivo vztahů mezi jednotlivými řeckými obcemi, Peršany i dalšími aktéry zá...

Více od autora