Georg Wilhelm Friedrich Hegel
Dějiny filosofie : Díl 1-3

1974 | Nakladatelství Československé akademie věd

První ze tří svazků dějin filosofie, přístupně napsaných, neboť to byly ve své základní podobě přednášky určené širokému okruhu studentů, objasňuje vztah filozofie k jejím dějinám, sleduje její poměr k náboženství, umění a společnosti, obsahuje i obecné metodické úvahy a stručný rozbor čínské a indické filozofie. Svaze…k je uzavřen výkladem předsokratovské filozofie. Do druhého svazku jsou zařazeny rozbory řecké filozofie, počínající sofisty a končící filozofiemi "sebevědomí", tj. stoicismem, epikureismem a skepticismem. Zatímco analýzy uložené v prvním svazku musely ulpět na pouhé rekonstrukci názorů, mohly úvahy druhého svazku objasnit Hegelovu filozofii ducha, sledovat vývoj lidské osobnosti v dějinách. Autor svými interpretacemi osvětluje svou vlastní filozofii a včleňuje ji do určité tradice. Závěrečný třetí svazek českého vydání Hegelových Dějin filosofie obsahuje kromě dokončení prvního dílu i díl druhý a třetí . Stejně jako předcházející svazky, je i tento poslední vybaven rozsáhlým poznámkovým aparátem, blíže vysvětlujícím některé filozofické termíny a historické narážky v textu. První ze tří svazků dějin filosofie, přístupně napsaných, neboť to byly ve své základní podobě přednášky určené širokému okruhu studentů, objasňuje vztah filozofie k jejím dějinám, sleduje její poměr …k náboženství, umění a společnosti, obsahuje i obecné metodické úvahy a stručný rozbor čínské a indické filozofie. Svazek je uzavřen výkladem předsokratovské filozofie. Do druhého svazku jsou zařazeny rozbory řecké filozofie, počínající sofisty a končící filozofiemi "sebevědomí", tj. stoicismem, epikureismem a skepticismem. Zatímco analýzy uložené v prvním svazku musely ulpět na pouhé rekonstrukci názorů, mohly úvahy druhého svazku objasnit Hegelovu filozofii ducha, sledovat vývoj lidské osobnosti v dějinách. Autor svými interpretacemi osvětluje svou vlastní filozofii a včleňuje ji do určité tradice. Závěrečný třetí svazek českého vydání Hegelových Dějin filosofie obsahuje kromě dokončení prvního dílu i díl druhý a třetí . Stejně jako předcházející svazky, je i tento poslední vybaven rozsáhlým poznámkovým aparátem, blíže vysvětlujícím některé filozofické termíny a historické narážky v textu.

Obsažené svazky:

Dějiny filosofie 1974 I (322 s., 1. vyd.)
Dějiny filosofie II, [Orig.: Vorlesungen über die Geschich... 1965 2 (403 s., 1. vyd.)
Dějiny filosofie, Hegel 1974 III (532 s., 1. vyd.)

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (27. 5. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	403 + 322 + 532
Jazyk:	česky
Překladatel:	Milan Sobotka, Josef Cibulka, Miloslav Sobotka, J Cibulka, Július Tomin, M Sobotka, Jiří Bednář, Jindřich Husák
Edice:	Filosofická knihovna, Filozofická knihovna
Vydání:	Vydání 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 2. 2025 13:55
Číslo položky:	1159529

O autorovi

Georg Wilhelm Friedrich Hegel

Georg Wilhelm Friedrich Hegel byl filosof, představitel německého idealismu. Hegelovým hlavním přínosem je objev dějinnosti: svět není neměnné, stálé uspořádání, nýbrž jedno nesmírné dějství, v němž světový duch hledá cestu sám k sobě. V lidstvu se uskutečňuje svoboda a rozum vesmíru tím, že roste lidské uvědomění a schopnost přetvářet svět. Tomu, co jest, nelze rozumět jinak než jako procesu, změně, vývoji, pokroku, cestě k dokonalosti, případně i zápasu protikladů. Tuto myšlenku převzala v průběhu 19. století nejen filosofie, ale postupně i jednotlivé vědy: jazykověda, právo, sociologie a v podobě evoluce také např. biologie, antropologie a kosmologie. Cesta ducha a zákonitá dějinnost světa začíná uzavřeným absolutnem, které je totožné s nicotou. Z kosmologického hlediska se dá hovořit o singularitě v období před velkým třeskem. Absolutno se poté začíná realizovat v přírodě, aby nakonec po mnoha miliardách let dalo vzniknout vědomí a poznávalo samo sebe. Narodil se ve Stuttgartu. Od svých pěti let navštěvoval tamější latinskou školu a brzy si vynikajícím způsobem osvojil řecké i římské klasiky. Od roku 1788 studoval filosofii a teologii v Tübingenu se svými přáteli, filosofem Schellingem a básníkem Hölderlinem. Roku 1801 se habilitoval spisem o astronomii v Jeně, kde pak přednášel filosofii. Když roku 1806 porazil Napoleon pruskou armádu u Jeny, Hegel právě dokončoval své nejslavnější dílo – Fenomenologii ducha. S přítelem Schellingem vydával „Kritický časopis pro filosofii“, věnovaný hlavně dědictví Kantovy filosofie, a v roce 1808 se stal rektorem norimberského gymnázia. Zde dokončil své druhé velké dílo, třísvazkovou Vědu o logice . Ta mu vynesla povolání na katedru filosofie v Heidelbergu, kde napsal Encyklopedii filosofických věd . Roku 1811 se oženil s Marií von Tücher, s níž měl dva syny. Roku 1818 byl povolán do Berlína, kde se těšil nesmírné vážnosti a vlivu. I...

Více od autora