Josef Harna, Rudolf Fišer
Dějiny českých zemí : Od poloviny 18. století do vzniku České republiky - II

1998 | Nakladatelství Fortuna

Dějiny českých zemí od poloviny 18. století do vzniku České republiky.
Hlavní linie výkladu je doprovázena paralelním textem umístěným na okrajích stránek uvádějícím doplňkové informace, vysvětlení některých složitějších pojmů. Bohatý ilustrační, mapový a grafický doprovod pomáhá pochopit historické souvislosti a v…ztahy českých zemí k okolním evropským zemím a ke světu vůbec. Dějiny českých zemí od poloviny 18. století do vzniku České republiky.
Hlavní linie výkladu je doprovázena paralelním textem umístěným na okrajích stránek uvádějícím doplňkové informace, vysvětlen…í některých složitějších pojmů. Bohatý ilustrační, mapový a grafický doprovod pomáhá pochopit historické souvislosti a vztahy českých zemí k okolním evropským zemím a ke světu vůbec.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Mírně opotřebená

stránky volně, knižní blok jinak v hezkém stavu

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, stránky volně, knižní blok jinak v hezkém stavu
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	279
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071685216
ISBN:	9788071685210
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 9. 2025 12:29
Číslo položky:	1384854

O autorech

Josef Harna

Josef Harna byl český historik a publicista. Specializoval se na moderní politické dějiny, zejména Československa, publikoval též práce z oboru politologie. Od roku 1966 působil na Historickém ústavu ČSAV, jehož vedením byl pověřen v letech 1989–1990. V roce 1993 založil Josef Harna ročenku Moderní dějiny. Externě přednášel na filozofických fakultách Univerzity Karlovy v Praze a Univerzity Palackého v Olomouci.

Více od autora

Rudolf Fišer

Rudolf Fišer je český historik, pedagog, autor a spoluautor prací z české historie. Od roku 2011 je čestným občanem města Třebíče. Také je držitelem nejvyššího ocenění Kraje Vysočina. Rudolf Fišer je rodákem z Domaželic u Přerova, v obci však strávil jen několik let svého dětství. Jeho otec byl četníkem, který obdržel i několik vyznamenání. Po tom, co byl otec převelen do Zlatých Hor, tak se spolu s ním přestěhovala i celá rodina. Roku 1946 ve Zlatých Horách Rudolf Fišer nastoupil na základní školu, kde vychodil dvě třídy. V té době mu onemocněla matka, a tak se celá rodina stěhovala znovu, a to do Třebíče, kde v té době bydlely sestry Rudolfovy matky. V Třebíči Rudolf Fišer dochodil základní školu na tehdejší "jedenáctiletce" na Václavském náměstí, docházku zakončil maturitou v roce 1957. Po maturitě Rudolf nastoupil na tehdejší Univerzitu Jana Evengelisty Purkyně v Brně, dnešní Masarykovu univerzitu. V té době se na studiích volil hlavní a vedlejší obor. Hlavním oborem pro Fišera byl dějepis, vedlejším pak český jazyk. Po absolvování vysoké školy se Rudolf Fišer zaměřoval především na středověk, měl nastoupit do historického ústavu v Brně, ale kvůli nástupu na vojnu na toto místo nenastoupil. Po dvou letech vojenské služby se stal učitelem na Základní škole Tasov. Potom nějaký čas působil opět jako učitel na Obchodní akademii v Třebíči. Od února 1971 učil historii na již zmiňované Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, kde napsal i svoji kandidátskou práci. Poté se vrátil zpět do Třebíče, kde se stal zástupcem ředitele na Gymnáziu Třebíč. V této funkci setrval 23 let, poté odešel do důchodu. Ve svých začátcích se věnoval především ranému středověku, ale vzhledem k problematice získávání informací z Polska se dostal k třebíčské historii. V knihách zjistil určité nesrovnalosti, případně nevhodné překlady slov, a tak se začal o historii Třebíče zajímat podrobněji. Zkoumal Kosmovu kroniku, kde je ve vsuvce...

Více od autora