Dějiny, Josef Válka
Dějiny Československa : Do roku 1437 - I

1971 | Státní pedagogické nakladatelství

Příručka osvětluje v chronologickém uspořádání hospodářské, společenské, třídní, politické, náboženské a kulturní události od pravěku po dnešek. Výklady jsou co nejstručnější, ke každému úseku dějin je však předeslán obsáhlejší úvod. Místní a osobní rejstřík usnadňují užívání příručky. Příručka osvětluje v chronologickém uspořádání hospodářské, společenské, třídní, politické, náboženské a kulturní události od pravěku po dnešek. Výklady jsou co nejstručnější, ke každému úseku dějin j…e však předeslán obsáhlejší úvod. Místní a osobní rejstřík usnadňují užívání příručky.

Součástí souboru:

Dějiny Československa 1970 (2 sv, 2. vyd.)

Stav

Velmi dobrý

bez obálky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	380, [2]
Jazyk:	česky
Editor:	Miroslav Buchvaldek, František Kavka
Edice:	Učebnice pro vysoké školy, Učebnice pro vys. školy, Knižnice základních historických děl, Ediční řada československých dějin, Knižnice základních historických děl, Knižnice zákl. historických děl
Vydání:	Vydání 2., doplněné
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 8. 2023 8:38
Číslo položky:	617731

O autorech

Dějiny

Více od autora

Josef Válka

Josef Válka byl český historik, emeritní profesor českých dějin na Masarykově univerzitě v Brně. V letech 1948–1952 Josef Válka vystudoval historii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Mezi jeho učiteli byli významní historikové, zabývající se starověkem , staršími českými dějinami i pomocnými vědami historickými . V jeho badatelské dráze jej ale nejvíce ovlivnili brněnští profesoři obecných dějin Rudolf Holinka a Josef Macůrek. Svá tehdejší studia ukončil diplomovou prací z hospodářských dějin v předbělohorském období. Roku 1952 vstoupil do brněnského Historického ústavu Filozofické fakulty zprvu jako aspirant, později jako odborný asistent. Roku 1965 se zde habilitoval prací František Palacký. Pojetí českých středoevropských dějin a teorie dějepisectví. To bylo období, kdy se začal podstatně více zajímat o metodologii a teorii dějin zvláště v tehdejším francouzském dějepisectví. Podílel se na redakci překladů významných zahraničních děl do češtiny a za svého pobytu ve Francii roku 1969 se seznámil s Robertem Mandrou a zvláště pak s Victorem-Lucienem Tapié . To jej inspirovalo jednak k promýšlení nových přístupů v historiografii střední Evropy, jednak k projektu syntézy hospodářských a kulturních dějin Moravy. Obojí tehdy představovalo nová témata jeho vysokoškolských přednášek na přelomu 60. a 70. let 20. století. Vedle toho se veřejně zapojil do tehdejší literární publicistiky. Na počátku normalizace mu byla jeho další pedagogická činnost znemožněna a Josef Válka byl roku 1974 přeřazen na místo administrativního pracovníka Historického ústavu. V této pozici zůstal do konce roku 1989. Zprvu nemohl ani zveřejňovat své vědecké práce, nicméně v průběhu 80. let se postupně svými texty prosazoval především v regionálních odborných časopisech (Husitský Tábor, Studia Com...

Více od autora