Dějiny anglicky mluvících národů (1956–1958, History of the English-Speaking Peoples) je čtyřdílné historické dílo britského politika, státníka a spisovatele sira Winstona Churchilla, nositele Nobelovy ceny za literaturu za rok 1953.

Dílo je velkolepým souhrnem dějin Velké Británie a její koloniální říše a pokrývá období od Caesarova vpádu do Británie v roce 55 př. n. l. do začátku první světové války v roce 1914.

Třetí díl – The Age Of Revolution (1957, Věk revoluce), třetí díl zahrnuje období od 1688 až 1815, ve kterém ovlivnily vývoj lidstva tři revoluce: slavná revoluce v Anglii v roce 1688, americká revoluce z let 1775–1783 a revoluce ve Francii zahájená v roce 1789. Zároveň s těmito politickými otřesy Churchill popisuje i skrytý a nepozorovaný průběh revoluce ve vědě a ve výrobě, jež položila základy průmyslového věku, v němž žijeme dodnes.

„V období zahrnutém v tomto díle (1688 až 1815) ovlivnily vývoj lidstva tři revoluce. Anglická revoluce (1688) vedla k vypuzení posledního katolického krále z britských ostrovů a ve svých důsledcích vehnala Británii do nesmiřitelného konfliktu s posledním velkým francouzským králem, Ludvíkem XIV. Americká revoluce (1775) rozštěpila anglicky mluvící národy na dvě větve s rozdílnými názory a osudy, byť v zásadě i nadále spjaté společným jazykem, tradicemi a právním řádem. Silou zbraní a terorem, jenž co do důsledků neměl až do bolševické revoluce v roce 1917 obdoby, prosadila v roce 1789 Francie své principy rovnosti, volnosti a práv člověka. Za těmito politickými otřesy, skrytě a nepozorovaně, probíhaly revoluce ve vědě a výrobě, jež položily základy průmyslového věku, v němž žijeme dodnes. Náboženské bouře konečně pominuly. Od tohoto okamžiku byla už Británie rozdělena vždy pouze z praktických příčin a podle stranického klíče, nikoliv podle víry, a Evropu od té doby sužovaly už jen mocenské a národnostní spory.“