Pavel Hradečný, Ladislav Hladký, František Šístek, Virgjil Monari, Pavla Hradečná
Dějiny Albánie

2008 | Nakladatelství Lidové noviny

Malá a zaostalá Albánie, ležící v zastrčeném koutě Balkánského poloostrova a obývaná národem, vyznávajícím islám a obývajícím i sousední státy a území , je územím, které má bohaté a dlouhé dějiny. Ve starověku obývali jeho severní část Ilyrové , jižní polovina se zas stala součástí starověkého Épiru a tím i oblasti ře…cké civilizace. Pak také římského impéria, kde hrála roli spojnice mezi Itálií a Řeckem, nejdůležitější antické město na území dnešní Albánie Dyrrachion se stalo branou tažení římských legií na Východ a počátkem slavné silnice Via Ignatia, spojující Řím se Soluní a později též i Konstantinopolí. Malá a zaostalá Albánie, ležící v zastrčeném koutě Balkánského poloostrova a obývaná národem, vyznávajícím islám a obývajícím i sousední státy a území , je územím, které má bohaté a dlouhé dějiny. Ve …starověku obývali jeho severní část Ilyrové , jižní polovina se zas stala součástí starověkého Épiru a tím i oblasti řecké civilizace. Pak také římského impéria, kde hrála roli spojnice mezi Itálií a Řeckem, nejdůležitější antické město na území dnešní Albánie Dyrrachion se stalo branou tažení římských legií na Východ a počátkem slavné silnice Via Ignatia, spojující Řím se Soluní a později též i Konstantinopolí.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, ochranný obal
Počet stran:	716
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071069396
ISBN:	9788071069393
Edice:	Dějiny států
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 5. 2025 6:56
Číslo položky:	1224575

O autorech

Pavel Hradečný

Pavel Hradečný byl český historik a balkanista. Oblastí jeho vědeckého zájmu byly nové a nejnovější dějiny jihovýchodní Evropy, zejména Albánie, Řecka a zemí bývalé Jugoslávie, vztahy mezi balkánskými státy a kontakty českých zemí s národy tohoto regionu. V letech 1956-1961 vystudoval historii a český jazyk na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V akademickém roce 1959 až 1960 absolvoval roční studijní pobyt na univerzitě v Tiraně. V roce 1963 nastoupil na brněnské filozofické fakultě jako asistent. Zde také začal publikovat první studie a články, které se zaměřovaly na problematiku politických a hospodářských kontaktů meziválečného Československa, Rumunska a Bulharska. V roce 1966 odešel do Prahy do Ústavu dějin evropských socialistických zemí Československé akademie věd, kde plánoval dokončit svou rigorózní práci. Znalosti srbochorvatského a albánského jazyka si prohloubil na stáži na univerzitách v Bělehradě a Prištině, kam ho ČSAV vyslala. Zde se také poprvé seznámil s kosovskou problematikou. Stal se jedním z mála českých albanistů a mezi historiky vůbec jediným znalcem Albánie a Kosova v tehdejším Československu, a později v České republice. Díky znalosti albánštiny a několika pobytům v Albánii shromáždil řadu pramenů přímo ze zdejších zdrojů i odkazů ze světové historické literatury. Svou rigorózní práci na téma Albánie mezi dvěma světovými válkami 1918-1939 obhájil v roce 1967 a získal tím titul PhDr. Do jeho dalšího profesního života ovšem výrazně zasáhla tzv. normalizační prověrky, kdy byl jako sympatizant myšlenek ,,pražského jara” vyloučen z komunistické strany a nebylo mu dovoleno obhájit v roce 1971 svou připravenou kandidátskou práci, ani cestovat do zahraničí. V ČSAV mohl pokračovat pouze na pozici vědeckotechnického pracovníka. I přes nepřízeň tehdejšího režimu nepolevil ve svém úsilí vytvářet původní odborné práce. Publikoval řadu článků a studií ( např. ve S...

Více od autora